Já ale Marianu překvapila ještě víc, když jsem se jí zeptala, jestli si je jistá, že jde o bezdomovce. Podívala se na mě. „Bodejť bych si nebyla jistá, když na ně koukám z okna ložnice.“
Mariana skutečně bydlí hned vedle parku, a když má v létě otevřené okno, budí ji silné chrápání z křoví za záhonem. „To bys nevěřila, jak je ten starší pořádnej. Zrovna včera ráno jsem si všimla, jak vstává. Svlíknul se, pečlivě vytřepal noční oblečení, načež vytáhl z batohu PET láhev s vodou a začal se stejně pečlivě mýt. Nakonec sesbíral všechny ty pytlíky na psí exkrementy, co měl pod sebou, a než opustil trávník, složil je do komínku a postavil na kraj nejbližší lavičky. Dokonce se ještě jednou vrátil, aby komínek upravil, protože se mu asi nezdál dost úhledný.“