Letos to však byl festival na obrazovce, což pochopitelně není ono, tehdy před víc než čtyřiceti lety jsem totiž nechodila jen na písničkáře, ale taky „na publikum“. Opravdu jsem měla pocit, že tam sedím v té nejsvobodnější atmosféře, jakou mohu v nesvobodné zemi na veřejnosti najít. Tentokrát mi nešlo ani tak o atmosféru jako spíš o poznání – a taky, přiznám, o naplnění času, který mi bez lidí připadá nabitý prázdnotou…
24. dubna 2020 5:00
