Přetrvávající rovnostářství

Data Eurostatu nevypovídají o ničem jiném, než o přetrvávání zglajchšaltování
české společnosti, které bylo zdaleka nejvyšší ze všech zemí před 20 lety zkrachovalého "socialistického tábora".
Ačkoli české komunisty k tomu Moskva nijak netlačila, byly u nás v 60.letech minulého století narozdíl třeba od Maďarska, Polska či NDR konfiskovány i ty nejmenší řemeslné živnosti typu holičů, trafikantů a soukromě hospodařících chalupníků (označit je za zemědělce by bylo přehnané).
Obzvláště pikantní je, že uveřejněná data pocházejí z období po zavedení reformních balíčků Topolánkovy vlády, tedy omezení masivního přerozdělování Pokud by byl uvedený průzkum proveden za Paroubkovy vlády, byli bychom v hodnocení chudoby mistry světa a "sociální státy" Skandinávie a většiny Eurozóny by nám nesahaly ani po kotníky.
Plýtvavý sociální systém nejen devastuje české veřejné finance, ale je především extrémně nemotivující a podvazující ekonomickou aktivitu občanů. Česká společnost si na tento stav už natolik přivykla, a naše vyhlídky jsou natolik chmurné, že realita občanům tohoto císařství
patrně nedojde dříve, než reálně dopadnou na hubu.