Schválení podpůrného programu znamená, že by tuzemské i zahraniční produkce měly mít od roku 2010 možnost získat zpět až pětinu peněz vložených do výroby filmů.
Stát tedy filmařům nic nedá, jen jim umožní utratit míň. Je to forma uznání, že se štáby rozhodly investovat značné sumy právě u nás. Proč bychom o to měli stát? Ještě před několika lety se v Česku natáčela jedna velká hollywoodská podívaná za druhou. Zahraniční producenti tu mohli využít špičkovou infrastrukturu v podobě vybavených studií a zkušených pracovníků. Když však filmově civilizovaná Evropa začala nabízet právě finanční pobídky, vyplatilo se produkcím odejít do Maďarska či Německa.
Proč by nám to mělo vadit? Přestaly k nám téct stovky milionů dolarů investic. O práci přišly stovky schopných lidí, kteří ji hledají v zahraničí nebo je musí živit stát, situací trpí i terciární průmysl - dopravci, hotely, restaurace... Pobídky, které v okolních zemích prokazatelně fungují, jsou jedinou cestou, jak vrátit českému filmovému průmyslu konkurenceschopnost a podpořit i odvětví, které s filmem z laického pohledu nejsou vůbec spojená.
Kdyby si filmaři ty pobídky neprosadili, jsou z nich mrtví Homolkové. Snad to jednou pochopí i laskavý český divák.
