Nesmíme dovolit, aby se zapomnělo na hrdiny, oběti, trpící, nevinné a taky dělat všechno pro to, aby se nic podobného už neopakovalo. O tom, jak velké utrpení pro všechny válka přináší, nejlépe vypovídají svědectví těch, kteří válku přežili, a kterých už bohužel ubývá.
Proto je pro mě vzácné každé setkání s válečnými veterány. Přímo hltám jejich povídání a vzpomínky, které jsou jedinečné, unikátní a nesmí být nikdy zapomenuty. Jedno takové setkání, před lety na pietním aktu v našem krásném městě Havířově, bylo pro mě natolik silné a inspirativní, že jsem se rozhodl zasadit o to, aby vzpomínky tohoto veterána byly sepsány a navždy uchovány v tištěné podobě. Kniha - Smrt čekala všude - je příběh válečného veterána, vězně gulagu a občana Havířova plukovníka Jana Ihnatíka.
Tento výjimečný veterán, který jen tak mimochodem letos 1. března v plném duševním zdraví oslavil 99 let, byl přímým účastníkem bojů za osvobození Československa od nacistů. Do československé zahraniční armády vstoupil již v polovině února 1943. Tehdy stále ještě dvacetiletý mladík absolvoval vojenský výcvik a s naší jednotkou osvobozoval Kyjev i Pravobžežní Ukrajinu. Ještě předtím si však prožil náročné tři roky v sovětském nápravném táboře – gulagu.
Uniforma pana Ihnatíka je právem poseta vyznamenáními za chrabrost, přátelství a obranu státu. Ovšem nejvíc jsme na nej pyšní my, jeho havířovští spoluobčané. Proto byl v roce 2017 oceněn Cenou města Havířova, která je udělována jako nejvyšší ocenění za významný přínos městu – významná umělecká, vědecká nebo jiná díla mající vztah k Havířovu a také za výjimečný čin regionálního nebo také širšího významu. Plukovník Jan Ihnatík ji obdržel za hrdinství v boji, zásluhy na osvobození Československa a šíření autentického historického povědomí o událostech v období 2. světové války.
Pravý hrdina se, mimo jiné, pozná podle toho, že se hrdinou být necítí. Víte, jak s odstupem 76 let nahlíží na události dávno minulé? „Účastnit se druhé světové války nebylo žádné hrdinství. Bojovaly nás totiž tisíce a jen jsme plnili úkoly. Jako hrdina se rozhodně necítím. Bojovat proti nacismu pro mě byla povinnost,“ prohlásil lakonicky.
Válka v Evropě skončila v roce 1945. Je to před mnoha nebo málo lety? Pro většinu z nás je to něco, o čem se už jen učíme, co si pouze připomínáme a co nám připadá tak vzdálené a neuvěřitelné. Čím je ale člověk starší, tím silněji si uvědomuje, jak je hranice mezi válkou a mírem křehká, jak málo stačí a vyprávět otřesné zážitky jsme mohli i my.
JOSEF BĚLICA, primátor Havířova, ANO
