Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Starostové píší

V Kněžekladech si vážíme každého stromu

S podporou ve výši bezmála 75 tisíc korun se loni podařilo vysadit celkem 110 ovocných stromů, třešní, jabloní, hrušní, švestek a 10 dalších v okolí obvyklých listnáčů. foto: ARCHIV RADNICE

HORNÍ KNĚŽEKLADY (Jihočeský kraj) - „Nošením dříví do lesa“ bývá tradičně označována zbytečná, marná, či zcela nepotřebná a neužitečná činnost. Z pohledu hospodářského, krajinářského a ekologického je ovšem její význam zcela opačný. Dřevo jsou stromy a jejich význam pro biodiverzitu a fungování celého ekosystému naší planety je zcela zásadní a neoddiskutovatelný. Jsme si toho dobře vědomi i na jihočeském venkově a každého stromu si velice vážíme.
  1:02

Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík. Vzrostlý strom ho vyrobí takové množství, které by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. My v Horních Kněžekladech jsme jich loni díky příspěvku Nadace ČEZ vysadili 120. Více, než máme stálých obyvatel. 

Horní Kněžeklady, s místními částmi Dolní Kněžeklady a Štipoklasy, jsou malou obcí na Českobudějovicku vzdálenou zhruba šest kilometrů od Týna nad Vltavou a přibližně stejně daleko od Jaderné elektrárny Temelín. Náš rozpočet je samozřejmě omezený, a proto jsme uvítali možnost požádat Nadaci ČEZ o příspěvek z grantového programu Stromy, který je zaměřený na podporu výsadby a navrácením stromů do krajiny. S podporou ČEZ ve výši bezmála 75 tisíc korun se nám loni podařilo vysadit celkem 110 ovocných stromů, třešní, jabloní, hrušní, švestek a 10 dalších v okolí obvyklých listnáčů. Dubů, habrů, buků, javorů a jilmů. Vybrali jsme pro ně čtyři lokality, do nichž se hodí a budou platnou součástí okolní krajiny.

Není asi nutné připomínat, že mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě. Stromy si zaslouží naši pozornost a právem se mnohé z nich pyšní tituly, které jim udělujeme my lidé. I takové u nás rostou. Jedná se o dva jírovce v Dolních Kněžekladech, které se v roce 2004 umístily na třetím místě v anketě Strom roku. Naše kaštany, které rostou tak blízko u sebe, že tvoří jednu souvislou korunu, předstihl je pouze jilm rostoucí mezi obcemi Véska a Pohořany u Olomouce a 200 let stará šestikmenná lípa ze Zámrsku na Orlickoústecku. V době soutěže byl věk dvojice jírovců maďalů odhadován minimálně na 220 let a obvod jejich kmenů měřil 290 a 320 centimetrů.

Chvíli jsem přemýšlel, jak charakterizovat svůj osobní vztah ke stromům. Nakonec jsem si vypůjčil dokonale výstižné věty zakladatele ankety Strom roku pana docenta Antonína Bučka: „Stromy jsou užitečné a krásné, od pradávna jsou symbolem života, jsou dokladem nepřetržitosti přírodních dějů a paměti lidských generací. Proto je strom života jedním z nejstarších a nejmocnějších symbolů lidstva. Stromy tvoří genia loci krajiny naší vlasti, zasluhují náš obdiv a úctu, potřebují k životu prostor a láskyplnou péči. V naší kulturní krajině ani v obcích nemají stromy život lehký, často se stávají obětí krátkozraké neomalenosti a nenávratně mizejí. Přitom krásné stromy v obci a v krajině jsou nejviditelnějším znakem dobrého vlastníka, hospodáře či správce“.

JOSEF DRN, starosta obce Horní Kněžeklady, nestraník

Autor: