Ušetříme ročně přibližně 11 000 tun emisí CO2 a dodáme do domácností 2200 MWht, projekt nám nahrazuje čistírnu odpadních vod a kanalizaci, protože splaškové vody se zpracovávají v odpadářské BPS a zpracovává pouze bioodpady z obce a blízkého okolí v dojezdové vzdálenosti cca do 30 km.
Ale není výjimkou dovoz odpadů i z větší vzdálenosti. Zpracováváme zhruba 22 tisíc tun odpadů a vzhledem k tomu, že se jedná o tekuté odpady, tak BPS z tohoto objemu přemění asi 5% hmoty na bioplyn, tak se zbylých 95% vrací do zemědělské půdy, jako tekuté hnojivo. Jinými slovy zadržíme zhruba 20 000 m3 vody v krajině. Toto jsou výsledky našeho obnovitelného zdroje, který funguje již 15 let a po tuto dobu si svými výnosy splácel úvěry, které si obec vzala na jeho pořízení, takže obecní rozpočet byl minimálně zatížený tímto projektem.
Příprava i komunikace s obyvateli byly náročné. Chtěli jsme, aby projekt řešil co nejvíce problémů a aby zapadal do celkové koncepce. Bylo jasné, že takto rozsáhlé dílo, bude možné realizovat až v návaznosti na celkovou koncepci. Se zastupiteli jsme se dohodli, že upřednostníme finančně návratné projekty, které jsou částečně dotované a jako první jsme v rámci programu LEADER +, pořídili paletizační linku na výrobu pelet z rostlinných odpadů z čističek a sušiček obilí v ceně 1 milion korun. U tohoto projektu byla návratnost asi pět let. Dále jsme zvolili projekt Domu s pečovatelskou službou za 19,5 mil. Kč s návratností investice cca 12 let. V té době měla Obec Kněžice rozpočet necelých šest milionů korun a díky realizaci těchto dvou finančně návratných projektů došlo k navýšení příjmů v rozpočtu řádově o 700 tisíc Kč ročně. Toto byl zároveň i impuls pro banky, že nejenom umíme realizovat projekty, ale že se obec chová jako dobrý hospodář. Toto všechno hovořilo v náš prospěch v době, když jsme žádali o úvěr 42 milionů a měli rozpočet 6,5 mil. Kč. Projekt byl postavený jako samo financovatelný, minimálně závislí na rozpočtu obce, s finanční návratností 15 let.
Náš projekt v tomto rozsahu patrně není opakovatelný především pro to, že jsou změněny legislativní podmínky a nové OZE jsou podporovány jinou formou. Je však možné použít některé naše zkušenosti a vytvořit obdobné projekty, na zpracovaní BRO, VŽP, k náhradě kanalizace a našlo by se asi i více možností, které by se daly využít. Nejvíce záleží na spolupráci obyvatel, samosprávy i podnikatelích. Pokud se najde společná řeč, jde téměř vše.
Co se týká vytápění, osobně jsem pro obnovitelné zdroje, ale vždy záleží na možnostech daného regionu. Přiznám se, že mi je líto, když projíždím nějakou obcí na kole a cítím nedýchatelný zápach ze spalování odpadů - především plastů.
V každé obci jsou jiné podmínky a možnosti, proto neexistuje společný model, ale komunitní energetice se otvírají velké možnosti. Nabízí se spoluinvestování obecních a soukromých financí, k němuž snad již brzy přispěje zákon, který vyřeší Energetická společenství a umožní obcím a jejím obyvatelům rozvíjet OZE. Za to se moc přimlouvám, protože díky našemu projektu vidím, že to má smysl.
Za dobu provozu jsme museli překonat mnoho problémů, v době startu jsme si s vedoucím provozu říkali, že jeden problém denně je dobrý, dva už jsou moc. Přesto jsme doposud vše vyřešili, fungujeme a odměnou nám jsou spokojení obyvatelé, kteří například prohlásí „ještě že to teplo máme z výtopny, kbelík uhlí už bych do kotle nenasypal“.
Milan Kazda, starosta obce Kněžice, Sdružení nezávislých Kněžice I.
