Iryna a Halina do České republiky přicestovaly se svými dětmi, podle pokynů navštívily krajské asistenční centrum pomoci a z něj se dostaly do našeho Bytového domu Malešice (BDM). V něm jsme ubytovali přes stovku obětí války, které zde najdou i další služby: pobočku Městské knihovny v Praze, jež pro ně pravidelně pořádá nejrůznější akce, a rodinné a komunitní centrum Jablíčkov, s nímž dlouhodobě spolupracujeme. I proto hned v průběhu jarních prázdnin umožnilo maminkám z Ukrajiny, aby využívaly jeho herničku.
A aktivity centra se dál rozšiřovaly. Až do současné podoby, kdy v něm působí i Iryna a Halina. První jmenovaná hlídá děti v čase, kdy si její krajanky potřebují vybavit úřední záležitosti či chodit po pracovních pohovorech. Paní Halina je psycholožka, a tak v prostorech Jablíčkova poskytuje ostatním nájemnicím pomoc v tomto směru - provozuje terapie.
Zaměstnání, to je samozřejmě pro adaptaci v cizím prostředí alfa omega. A spousta dalších ukrajinských žen (nejen) z malešického bytového domu, s nimiž mluvím, je v tomto směru opravdu aktivní. Některým se už najít práci povedlo, jiné stále hledají. Nemají to jednoduché, představte si sami sebe v cizí zemi, kde vám výkon vaší profese znesnadňuje jazyková bariéra. Nebo „místní znalosti“. Nebo oboje.
Organizujeme jazykové kurzy
Městská část má v oblasti podpory zaměstnanosti velmi omezené možnosti. Snažíme se je ale maximálně využít. Domluvili jsme se s naší jazykovou školou a organizujeme kurzy češtiny. Začali jsme skupinkou z BDM, nyní už je rozjíždíme i na dalších místech. Do škol a školek jsme vzali nejvyšší možný počet dětí, pro desítky dalších v mateřinkách a stovky v základních školách zřizujeme adaptační skupiny, které běžnou výuku nahrazují.
Nyní nás čeká to nejtěžší: nastavit opravdový systém integrace, který na Desítce nikdy v minulosti nebyl. Na první polovinu června proto chystáme panelovou diskuzi, na niž chceme pozvat jak aktivní organizace a jednotlivce z naší městské části, tak profíky na integraci v celopražském i republikovém měřítku. Chceme se bavit o budoucnosti školství, vzdělávání a dalších klíčových oblastí.
Zapomínat samozřejmě nesmíme (a je to mnohem důležitější, než se možná na první pohled zdá) na velmi dobrou informovanost většinové společnosti. O Ukrajincích se už nyní šíří spousta dezinformací a často se setkávám s tím, že občané mají tendenci mluvit o jedné sourodé skupině. Přitom se jedná o lidi z mnoha koutů velké země, z nejrůznějších společenských vrstev. Zkrátka lidí jako my, u nichž se často setkávám s upřímnou vděčností za veškerou pomoc. Jedna historka za všechny: na 9. dubna zorganizovala ukrajinská sousedka, která u nás v Malešicích žije už delší dobu, dobrovolnický úklid. Uprchlíci nám prý chtějí poděkovat. Přišlo jich přes sto. A jeden kontejner nestačil.
Renata Chmelová, starostka MČ Praha 10, VLASTA
