- 20. září 2023 9:30
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Na příkaz vzbouřivšího se vrchního velitele Augusta Pinocheta (1915–2006) zaútočily ráno 11. září 1973 chilské stíhačky na prezidentský palác La Moneda v centru Santiaga de Chile. Ulice ovládly tanky, vojáci začali zatýkat a posléze i mučit a zabíjet příznivce a spolustraníky socialistického prezidenta Salvadora Allendeho (1908–1973). Ten se v tvídovém saku, s přilbou na hlavě a pistolí v ruce marně pokoušel své sídlo bránit, až nakonec se slovy „Ať žije Chile! Ať žije lid! Ať žijí dělníci!“ v předtuše blízkého konce spáchal sebevraždu.
Na první pohled tuctová kapitola latinskoamerických dějin. Podobných vojenských převratů tam přece proběhla celá řada. Ovšem právě události v Chile překvapivě intenzivně rezonovaly ve světě po celou studenou válku a jejich ozvěny najdeme i v postsovětském prostoru. Nakonec, pinochetovské dilema má co říci i dnes. Je žádoucí a ospravedlnitelné na cestě k ekonomické prosperitě, strukturálním reformám či technologické modernizaci na chvíli násilím prostě „vypnout“ demokracii?
Připojte se ještě dnes a získejte: