Kameraman Vladimír Smutný svůj nezaměnitelný rukopis vtiskl více než šesti desítkám filmů. Jeho jméno je spojováno zejména s režiséry Janem Svěrákem, Václavem Marhoulem, Karlem Kachyňou nebo Jiřím Vejdělkem. Je držitelem osmi Českých lvů i řady mezinárodních ocenění.
„Význam Vladimíra Smutného pro český film je nedocenitelný. Jeho vidění filmového obrazu je zcela originální, nezaměnitelné a obdivované i v zahraničí,“ dodává Ivo Mathé, prezident České filmové a televizní akademie, jejíž prezídium čestnou poctu udílí.
Českým lvem za přínos české kinematografii byli v minulých letech oceněni například režisér Hynek Bočan, dramaturgyně Marcela Pittermannová, producent a kinař Jan Jíra, mistr zvuku Ivo Špalj, producent Jaromír Kallista, režisérka Věra Plívová-Šimková nebo střihač Alois Fišárek.
Vladimír Smutný se narodil v roce 1942 v Praze. Snímal filmy režiséra Jiřího Svobody Schůzka se stíny, Zánik samoty Berhof nebo Skalpel, prosím. Z jeho spolupráce s Karlem Kachyňou vzešly filmy Dobré světlo, Smrt krásných srnců či úspěšný televizní seriál Vlak dětství a naděje.
Obecnou školou a Koljou začala jeho spolupráce s Janem Svěrákem, Smutný se podílel i na jeho titulech Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Kuky se vrací, Tři bratři, Po strništi bos a Betlémské světlo. Opakovaně pracoval též s Václavem Marhoulem či s Jiřím Vejdělkem, nejnověji na komedii Aristokratka ve varu.
Vedle citu pro práci se světlem filmaři na Smutném oceňují jeho oddanost projektům bez ohledu na fyzické nároky. Třeba u pohádky Kuky se vrací se kameraman kvůli makrodetailům plazil po mezích a při nedávném akčním seriálu Extraktoři točil v prašných končinách na odlehlé turecké hranici.
