130 let
Hudebníci České filharmonie vystoupili 28. března 2020 v pražském Rudolfinu na...

Hudebníci České filharmonie vystoupili 28. března 2020 v pražském Rudolfinu na benefičním koncertu pro dvě pražské a dvě brněnské nemocnice bojující s epidemií koronaviru. Kvůli zákazu pořádání společenských akcí hráli před prázdným hledištěm. Koncert v přímém přenosu vysílala Česká televize a bylo ho možné sledovat také přes internet. | foto: ČTK

Hlavní hudební organizace se shodly: muzikantům je potřeba neprodleně pomoci

Kultura
  •   13:00
Poskytnout bezúročné úvěry, ponechat kulturní granty v plné výši nebo kompenzovat podnikatelům v kultuře škodu způsobenou zákazem koncertní činnosti. To jsou některé z konkrétních návrhů, které navrhují české zastřešující hudební organizace ve svém aktuálním prohlášení.

Ve víkendovém prohlášení se jedenáct nejvýznamnějších domácích hudebních organizací včetně Ochranného svazu autorského (OSA), Svazu autorů a interpretů (SAI) nebo obou hlavních sdružení provozovatelů festivalů ČAF a FESTAS shodlo na tom, že kritickou situaci vyvolanou pandemií koronaviru a s ním souvisejícími omezeními je potřeba okamžitě řešit. Autoři prohlášení také přišli s několika konkrétními návrhy.

„Pandemie koronaviru zasáhla výdělečný potenciál a obchodní vyhlídky hudebních společností a umělců napříč hudebním průmyslem,“ uvádějí autoři prohlášení. „Pořadatelé koncertů, provozovatelé míst pro živá vystoupení a hudebníci v reakci na krizi, která si dle odborníků na zdravotnictví vyžádá několik měsíců k překonání, vyzývají politiky k přijetí důležitých opatření. Až krize pomine, živé hudební produkce budou patřit k posledním, kde bude provoz znovu obnovený, a k úplnému zotavení živého umění budou potřebné další roky.

V těchto zoufalých časech můžeme dle rostoucího zájmu o hudební produkci v digitálním prostředí vidět, jak moc je hudba pro širokou veřejnost důležitá. Přitom nejohroženější je paradoxně právě sektor hudby, který především v oblasti soudobé či alternativní hudby žil od roku 1989 prakticky bez jakékoli veřejné podpory a nyní je naprosto paralyzován.“

Autoři prohlášení zdůrazňují, že hudební scéna je ekosystém, v němž všichni zúčastnění hrají klíčovou roli, a pokud by jediný vypadl, způsobilo by to dlouhodobé problémy nejen celému hudebnímu odvětví. „Hudební festivaly často přilákají velké množství návštěvníků do regionů, z čehož profitují i navazující služby jako hotely, penziony, pohostinství a další.“

Z prohlášení vyplývá, že ve velkém existenčním ohrožení jsou nyní nejen samotní umělci, ale také navazující profese, jako jsou promotéři, manažeři, technici světla a zvuku, poskytovatelé služeb, agentury a další. „Bez solidárního přístupu a především rychlé a cílené pomoci ze strany státu má hudební ekosystém velmi malou šanci na přežití,“ apeluje prohlášení a připojuje několik návrhů, jak těžce zkoušené hudební scéně pomoci.

Návrhy efektivních a koncepčních řešení pomoci hudebnímu sektoru

I. Rychlá a efektivní řešení

a. bezúročné úvěry COVID výhradně pro kulturní sektor (dle inspirace německými a švýcarskými opatřeními – půjčka 500 000 Euro, 0 % navýšení a 2 roky splácení – zavést podobný krok v ČR s maximálním navýšením 2 %), roční odklad splátek a následně splatnost 4 roky, bez požadavku na dodatečné zajištění (např. ručení společníkem/jednatelem společnosti), 

b. pokud je stát, státní organizace nebo územní samospráva věřitelem, ať posečká s placením nájmu a obdobných závazků,

c. ponechat přidělené granty i v případě, kdy se projekt neuskutečnil v plném rozsahu,

d. připravit mimořádnou dotaci pro autory a výkonné umělce (pro rychlou a cílenou pomoc lze využít infrastruktury kolektivních správců, kteří mají rozsáhlou databázi autorů a umělců),

e. nechť stát kompenzuje podnikatelům v kultuře škodu způsobenou zákazem koncertní a jiné veřejné činnosti a úředním uzavřením provozoven (OSVČ technických profesí, hudební kluby, hudební agentury, pořadatelé koncertů a hudební festivaly, nakladatelé a vydavatelé).

II. Koncepční řešení s účinky v krátkodobém horizontu

f. v rámci novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání zavést kvóty českého hudebního a audiovizuálního repertoáru v lokálních médiích (při citlivém a správném zavedení kvót by se vytvořil prostor pro novou hudební tvorbu v éteru, která dnes prakticky nedostává žádný prostor. V rámci kolektivní správy by se výnosy z autorských práv přerozdělily ve prospěch tuzemských autorů a umělců. Pozitivním efektem by byla větší hudební pluralita, kvalita nové tvorby díky větší návratnosti finančních prostředků, a celkově větší zájem o českou hudbu); opatření je v souladu s právem EU a ústavním pořádkem a obdobná opatření existují v řadě členských států (Slovensko, Francie ad.),

g. trvalé odložení povinnosti zavedení EET pro kulturní sektor, nebo odložení alespoň o dva roky, 

h. v rámci udržitelnosti živé kultury navrhujeme finanční podporu streamingu a umožnění individuálních výjimek pro přeshraniční výměnu u klíčových pracovníků,

i. navýšit možnost flexibilního zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na 1000+ hodin ročně a zvýšit hranici, od které se platí z dohod odvody (z nynějších 10 000 Kč na 20 000 Kč),

j. snížit sazbu DPH na vstupenkách na 0 % (nikoli jako osvobozené plnění, tj. se zachováním možnosti plného odpočtu na vstupu) do konce roku 2023 a následně navýšení na úroveň 10 % (průměr Evropské unie).

Podepsáni:

Brněnská asociace klubové hudby (BACH)

Česká asociace festivalů (ČAF)

Česká hudební rada (ČHR)

DILIA

Festivalová asociace (FESTAS)

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) / SoundCzech

INTERGRAM

Music managers forum (MMF)

Ochranný svaz autorský (OSA)

Platforma nezávislých hudebníků a souborů klasické hudby (PNHSKH)

Svaz autorů a interpretů (SAI)

Autor: Ondřej Bezr
  • Vybrali jsme pro Vás