Neděle 6. října 2024, svátek má Hanuš
130 let

Lidovky.cz

Premiéru hry 1914 završilo ocenění režiséra Wilsona ministrem

Kultura

  12:00
PRAHA - Ministr kultury Daniel Herman předal včera v Praze po premiéře inscenace 1914 ve Stavovském divadle americkému režisérovi a výtvarníkovi Robertu Wilsonovi medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění). Ocenil tak jeho zásluhy o šíření dobrého jména české kultury.

Vladimír Javorský a Václav Postránecký v inscenaci 1914 Roberta Wilsona foto: Stavovské divadlo

Ocenění Artis Bohemiae Amicis je udělováno osobnostem, které se zasloužily o dobrý zvuk české kultury a umění doma i v zahraničí. Byli jím vyznamenáni například scénograf Josef Svoboda, fotograf Josef Koudelka, herci Lubomír Lipský, Emília Vašáryová, Jiřina Jirásková, dirigent Charles Mackerras, malířka Jitka Válová, spisovatel Jiří Stránský, režisér Jiří Menzel a spisovatel a výtvarník Petr Sís.

Ministr kultury Daniel Herman s režisérem Robertem Wilsonem

Oceněna byla i Soňa Červená

V rámci večera převzala operní pěvkyně Soňa Červená Granátovou hvězdu, kterou jí udělil sponzor představení Bohemian Heritage Fund za "trvalé obohacení národní kultury", jak to odůvodnil předseda správní rady Pavel Smutný. První držitelkou šperku ve tvaru medaile s hvězdou a českým granátem v jejím středu se loni v listopadu stala první dáma cembala Zuzana Růžičková.

Soňa Šervená s cenou nadační fond BOHEMIAN HERITAGE FUND

Právě Červená se zasloužila o to, že Wilson, proslulý posouváním hranic divadla, Prahu opět zařadil do svého pracovního diáře; spolupracuje s ní už téměř tři desítky let. Byl autorem scénické výpravy a konceptu světelného designu inscenace 1914. V ní se klíčový román české literatury, Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka, který je ironickým šklebem nad válkou a její absurditou, setkal s protiválečnou hrou Karla Krause Poslední chvíle lidstva. Wilson, mág moderního divadla, je přetavil v aktuální kabaret plný scénických obrazů, hudby a překvapivého humoru. V podobenství nejen o roce 1914, ale i o životě 100 let po začátku hrozné války, která ve skutečnosti odstartovala 20. století.

Premiéra projektu 1914 nadchla diváky

Zatím poslední český projekt Roberta Wilsona měl včera premiéru ve Stavovském divadle v Praze. V inscenaci 1914 si zahráli herci české první scény, například Pavla Beretová, Taťjana Medvecká, Eva Salzmannová, Vladimír Javorský a Václav Postránecký, které doplnil členy koprodukujících divadel z Bratislavy a Budapešti Jánem Koleníkem a Enikö Eszenyiovou, tedy z území bývalého Rakousko-Uherska.

Inscenaci připomínající 100 let od vypuknutí první světové války iniciovala Soňa Červená, která ztvárnila roli Času, a Aleš Březina, který složil hudbu. Libreto napsala dramaturgyně Marta Ljubková. Tvůrci se inspirovali Haškovým Dobrým vojákem Švejkem a hrou Karla Krause Poslední chvíle lidstva.

Pavla Beretova a Enikő Eszenyi

Účastníci premiéry poděkovali po představení sedm minut trvajícím potleskem celému tvůrčímu týmu, který v čele s režisérem doplnil na jevišti tucet herců. Ti vtáhli diváky do stylizovaného světa s bizarními až groteskními postavami s výrazným líčením na bílém podkladu, do hry světel, stínů a zvukových efektů. Herci se pohybovali jako loutky, za nimi se čas od času objevily projekce archivních dokumentů. Fázování pohybu umocnily záblesky stroboskopu, řada scén byla založena na kontrastu bílé a černé a připomínala stínové divadlo. Po druhé premiéře 2. května bude mít inscenace do konce sezony pět repríz.

Osu textu tvoří Optimista a Pesimista - průvodci dějem. Ti, kteří budou hledat dramatizaci Haškových Osudů, však budou zklamáni, stejně jako ti, kteří přijdou na Krausovu hru. Kdo chce ale vidět Wilsonův pohled na svět tehdy a nyní, ovlivněný optikou dvou středoevropských géniů, mohl by podle autorky libreta najít i něco sám o sobě.

Z inscenace 1914

Wilson v Národním divadle pracoval počtvrté, z toho podruhé s činohrou. Inscenaci zkoušel, jak je jeho zvykem, dvoufázově - loni na podzim a pak celý duben na jevišti Stavovského divadla. "K nejlepším okamžikům mé kariéry patřilo pracovat v Národním divadle. Ať už jsem režíroval Janáčkovy opery Osud a Káťa Kabanová, či Čapkovu Věc Makropulos. Herci jsou tu vynikající, i když je systém mé práce zpočátku dost mate," řekl Wilson po první sérii zkoušek, kdy načrtl celou inscenaci o délce dvou desítek scén. Věc Makropulos měla koncem března po 60 reprízách derniéru, původně se jich plánovalo 50, dalších deset přidal sám Wilson a vzdal se nároku na honorář. Ve všech jeho pražských projektech hrála Soňa Červená, která ho k práci v Praze přilákala; pracovala s ním už posedmé.

Podle ředitele ND Jana Buriana projekt 1914 vznikl mimo "běžné" zkoušení, "běžný" provoz i "běžné" financování. Činohra ho uvedla pod záštitou Unie evropských divadel s podporou ministerstva kultury, Bohemian Heritage Fund a soukromých sponzorů. Už teď jsou domluvena hostování v Bratislavě, Budapešti, Linci a Remeši, další se plánují.

Autoři: ,