• schránka
  • Přihlásit Můj účet

Tento podfuk odhalili editoři časopisu Journal of Cell Biology prostým zvýšením kontrastu. Kolem tří buněk dodatečně vložených do snímku se objevily černé plochy. | foto: repro NY Times

Boj proti digitálním trikům

Věda
  •   16:17
PRAHA - Lehkost, s jakou lze upravit digitální fotografie, přidělává vrásky redaktorům vědeckých časopisů. Často je těžké poznat, kdy jde o běžné doladění snímku a kdy o úmyslný podvod.

S ohromným rozmachem digitální fotografie se stále častěji objevuje otázka: mohu věřit fotografii, kterou jsem dostal v počítačovém formátu? Je moje internetová láska skutečně taková krasavice? Je zboží vydražené v on-line aukci opravdu bez poskvrny? Poznat, zda byla fotografie digitálně upravena, potřebují i kriminalisté. A také redaktoři vědeckých časopisů.

Naléhavost problému zdůraznila aféra jihokorejského průkopníka klonování U Sok-hwanga. Ten jako vedoucí týmu nutil své spolupracovníky mimo jiné i k tomu, aby „upravili“ snímky tak, aby potvrzovaly naklonování kmenových buněk. Vše vypadalo, jako by Hwang skutečně dokázal získat 11 řad, jak tvrdil článek, a ne jen dvě. Triky nebyly příliš složité, fotografie byly uměle deformovány či zvětšovány.

Fotomontáže samozřejmě existovaly i v éře klasické fotografie, ale byly „výsadou“ profesionálů či pokročilých amatérů. S širokým rozšířením relativně snadno ovladatelných grafických editorů se rozmáhá i pozměňování fotek.

S Photoshopem jde výzkum líp
Ukazuje se, že „nekalé“ manipulace jsou velmi časté. Redakce časopisu Journal of Cell Biology uvádí, že každý čtvrtý přijatý článek obsahoval nejméně jednu fotografii upravenou nedovoleným způsobem. V jednom případě ze sta se podařilo prokázat záměrný podvod, řekl zodpovědný redaktor časopisu Michael Rossner deníku New York Times.

Na falza se přišlo, když si redakce vyžádala všechny obrázky v digitální formě. Rossner si při konverzi snímků zaslaných omylem ve špatném formátu všiml, že některé části byly úmyslně vymazány a jiné naopak zduplikovány. Někdy zase autor „vylepšil“ pozadí nástrojem guma či klonovací razítko v programu Adobe Photoshop, nejrozšířenějším nástrojem na editaci fotografií.

Časopisy se proti podobným podrazům snaží bránit stanovením jasných pravidel. Například je zapovězena každá operace, která ovlivní jen část snímku. Je tedy možné „doladit“ jas nebo vyvážit barvy celé fotografie, v žádném případě ale nelze s objekty hýbat či vkládat nové.

Skutečně efektivní a všeobecně dostupnou obranu může přinést speciální software, který si objednala americká FBI od matematika Hanyho Farida. Analyzuje jednotlivé body, které editační program vkládá do snímku při přidávání objektů, při jejich zvětšení i rotaci. Odhalí tak manipulace pouhým okem nezjistitelné.

Autoři: Lidové noviny