Na druhou stranu je pravda, že většina milovníků nikotinu rakovinou plic nikdy neonemocní. Ani náhodou to neznamená, že by jim cigarety neškodily vůbec, protože kouření zkracuje život i mnoha jinými způsoby, hlavně poškozením kardiovaskulárního systému.
Fakta o kouření | |||
* Dávka, u níž nebyla prokázána výrazná zdravotní rizika, je tři cigarety denně * Organismus průměrného kuřáka za 30 let vstřebá 1,5 kg nikotinu. Smrtelná dávka při jednorázové aplikaci se přitom měří v desítkách miligramů. * Devět z deseti kuřáků začíná kouřit před osmnáctým rokem * Každých 6 sekund na naší planetě zemře jeden člověk na nemoci z kouření * Z deseti Čechů čtyři kouří. Po cigaretě sahá jen 32 % Britů * V ČR je každoročně 5000 nových případů rakoviny plic Zdroj www.kurakovaplice.cz |
|||
Vědce dlouho zajímalo, zda existuje indikátor, podle kterého lze poznat, pro koho je každá cigareta pověstným „hřebíčkem do rakve“ a kdo si může tabáku „užívat“ (alespoň z hlediska rakoviny plic) relativně bez rizika. Mezinárodní tým vedený Jian-Min Yuanem z Minnesotské univerzity vycházel ze dvou velkých čínských studií sumarizujících zdravotní stav a životní styl 50 tisíc Číňanů mezi 45 až 74 lety.
Z této skupiny složené z žen i mužů Yuan vyčlenil 246 kuřáků, u nichž se později objevily nádory na plicích, a 245 osob, kteří i navzdory zlozvyku zůstali po deset let od úvodního pohovoru a lékařského vyšetření vůči rakovině imunní.
Na koho ta kosa padne
Výzkumníci se zaměřili na nitrosamin v tabákovém kouři obsažený a označovaný zkratkou NNAL. Jeho karcinogenní účinky byly na zvířatech prokázány. Zkoumané osoby vědci rozdělili podle koncentrace nitrosaminu v moči na tři skupiny.
Při zohlednění denního počtu vykouřených cigaret se ukázalo, že lidé z prostřední skupiny jsou oproti osobám s nejnižší koncentrací látky NNAL rakovinou plic ohroženi o 43 procent více. V třetí skupině se riziko ještě zdvojnásobí.
Za nejlepší indikátor svědčící o vystavení tabákovému kouři se považuje kotinin. V tento alkaloid se promění až 70 % inhalovaného nikotinu. Kolik kotininu vznikne, záleží především na genetické výbavě kuřáka.
Vysoká koncentrace kotininu v kombinaci s hojným výskytem nitrosaminu NNAL by měla každého kuřáka varovat. Zvyšuje totiž „šanci“ na rakovinu 8,5krát, uvedl Yuan na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny, která v těchto dnech probíhá v coloradském Denveru.
Pravděpodobnost přitom porovnával s jinými kuřáky, kteří mají to štěstí, že jejich metabolismus tvoří obě sledované látky v nižším množství. „Náš cíl pro příštích tři až pět roků je shromáždit dostatek informací a s jejich pomocí sestavit test, který by kuřáky varoval před mírou rizika vyvolaného jejich zlozvykem,“ vysvětluje Yuan.