Na přelomu tisíciletí stoupl počet obézních lidí ve světě na 300 milionů. Nárůst je tak výrazný, že Světová zdravotnická organizace hovoří dokonce o epidemii. Rychlost jejího šíření se za poslední dvě desetiletí ztrojnásobila. Česká republika se v počtu obézních lidí propracovala na přední místo v Evropě: postiženo je téměř 20 procent obyvatel.
Hlad po probdělé noci
Méně se pohybujeme a mnohem více času trávíme u počítače nebo před televizí. Konzumujeme ve velkém vysoce kalorická jídla. Proto postupně přibíráme na váze. Dvacet odborníků z USA, Kanady a Itálie však nedávno v renomovaném časopise International Journal of Obesity zveřejnilo další, poněkud překvapivé příčiny vzrůstu počtu lidí s nadváhou. Z mnoha epidemiologických studií například vyplývá, že existuje souvislost mezi obezitou a množstvím spánku. Lidé, kteří spí méně než sedm hodin, mají v průměru vyšší BMI (body mass index - udává poměr mezi hmotností v kilogramech a druhou mocninou výšky v metrech, používá se jako ukazatel obezity) než osoby, které spí déle. Vyplývá to z rozsáhlého amerického výzkumu National Health and Nutrition Examination Survey.
K podobným závěrům dospěla i studie, jež od roku 1976 sledovala téměř 122 tisíc amerických zdravotních sester ve věku od 30 do 55 let. Pokud ženy spaly méně než pět hodin, „kynuly“ více, než kdyby v noci odpočívaly šest hodin. Při sedmihodinovém spánku na tom byly účastnice studie ještě lépe. Dva výzkumy provedené nedávno v Německu a Kanadě dokonce prokázaly souvislost mezi délkou spánku a váhou také u dětí. Obdobné výsledky přinášejí i pokusy se zvířaty. Spánkově deprivované krysy zkonzumují až dvakrát více potravy. „Jsou velmi nenasytné,“ komentuje Carol Eversonová z Medical College v americkém Wisconsinu svůj experiment v časopise New Scientist.
Za přibývání na váze může podle odborníků změna metabolismu. Nedostatek spánku snižuje hladinu leptinu - „hormonu sytosti“ a vede ke zvýšení hladiny ghrelinu, který signalizuje hlad. Oba výkyvy společně podporují chuť k jídlu.
Karine Spiegelová z Free University v Bruselu dovolila účastníkům pokusu spát jen čtyři hodiny, a to dvě noci po sobě. Hladina leptinu u nich klesla v průměru o 18 procent. Množství ghrelinu naopak vzrostlo o 28 procent. Dobrovolníci v následných dotaznících uváděli, že pociťovali velký hlad. „Pokud je jídlo k dispozici, zkonzumuje nevyspalý člověk mnohem více kalorií,“ poznamenává Karine Spiegelová.
S tím souhlasí i Marie Kunešová, vedoucí Oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu v Praze. „K podobným závěrům jsme dospěli ve vlastní studii, která probíhala v letech 2000 a 2001,“ podotýká docentka Kunešová. Čeští odborníci zjistili, že je výskyt obezity a nadváhy v populaci nepřímo úměrný délce spánku - čím více sledované osoby spaly, tím nižší měly hmotnost. Ne zcela objasněn však podle Marie Kunešové zůstává přesný mechanismus, který má zvýšení hmotnosti na svědomí.
V roce 1960 spali Američané v průměru 8,5 hodiny denně. Postupně však začali, podobně jako obyvatelé dalších zemí, dobu odpočinku zkracovat. V roce 2002 trávili v posteli už jen sedm hodin. Podle Karine Spiegelové se právě pokles délky spánku může odrážet v nárůstu obezity.
Topením a klimatizací k nadváze
Člověk se stejně jako další teplokrevní živočichové snaží za všech okolností udržovat stálou teplotu těla. Mění metabolismus, zahřívá se pohybem, zchlazuje pocením a to vše vyžaduje značný výdej energie. Obyvatelé vyspělých zemí však začínají trávit většinu života v „termoneutrální zóně“. V zimě si pořádně přitopí, v létě naopak zapnou klimatizaci. Jejich tělo se nemusí tolik namáhat.
Během experimentu Davida Allisona z University of Alabama v Birminghamu strávili dobrovolníci několik dní nepřetržitě v prostoru se stabilní teplotou. Jedna skupina zúčastněných žen pobývala v místnosti, kde bylo 22 stupňů Celsia. Zbytku dobrovolnic vědci ještě o pět stupňů „přilepšili“. Tyto účastnice pokusu pak denně spálily zhruba o 239 megajoulů méně, což se může proměnit v téměř 30 gramů tělesného tuku. „V chladnějším prostředí se lidské tělo snaží zahřát, v horku se naopak zchlazuje. Pobyt v místech s nižší teplotou vyžaduje větší výdej energie,“ poznamenává Marie Kunešová.
Další příčinou nárůstu obezity může být fakt, že stále více matek má potomky až v pozdějším věku. V roce 1970 porodily ženy ve Velké Británii první dítě v průměru v necelých 24 letech, dnes ve více než 27 letech. Podobný trend je patrný v dalších evropských zemích i v USA. Rozsáhlá studie provedená na území Spojených států ukázala, že se zvýšením věku matky o pět let roste u dětí riziko vzniku obezity o 14 procent. Kde hledat příčinu? Odpověď může přinést studium ovcí. Jak zjistil Michael Symonds z univerzity v britském Nottinghamu, vytvoří se jehňatům, která se narodí starším ovcím, během prvního roku života větší množství tukové tkáně. Ukázalo se také, že prvorozená jehňata mají výraznější sklony k obezitě než jejich mladší sourozenci. S tím korespondují i další statistické údaje: V roce 1964 porodila žena v Británii průměrně téměř tři děti, nyní na ni nepřipadají ani dvě. Stále více rodin má pouze jedno dítě a ženy poprvé rodí často až těsně před třicítkou i později. To se podle odborníků může promítat ve váze jejich potomků.
Více v dnešních Lidových novinách
