Snímky pořízené sondou Cassini znovu zásadně obohatily znalosti o vzdálených výspách sluneční soustavy. Díky radarovým fotografiím mají nyní astronomové v ruce důkaz, že na Titanu existují jezera. Jejich náplní však není voda, to by při teplotách kolem -180 stupňů Celsia nebylo možné, nýbrž kapalné uhlovodíky. Objevená jezera leží nedaleko severního pólu měsíce.
Klíčové snímky pořídila sonda 22. července. Polární oblasti Titanu totiž do té doby byly v zimním stínu. Radar zachytil jezera o velikosti až několika desítek kilometrů.
Cassini je společným projektem americké kosmické agentury NASA a evropské ESA. Ze Země odstartovala 15. října 1997, na oběžnou dráhu Saturnu se dostala v roce 2004. Minimální plánovaná doba mise jsou čtyři roky. Astronomové čekají, že sonda také pečlivě zmapuje velmi zajímavou oblast zvanou Xanadu.
Skoro jako na Zemi
Xanadu je jméno světlejší části povrchu měsíce Titanu. K úžasu vědců se na radarových snímcích tohoto území objevil krajinný reliéf překvapivě podobný některým oblastem na Zemi. Její rozloha přitom není nijak malá - záhadná krajina má velikost srovnatelnou s Austrálií.
„O skutečné povaze této mysteriózní zářící krajiny zatím můžeme jenom spekulovat,“ komentoval záznamy z palubního radaru Cassini dr. Jonathan Lunine z University of Arizona v Tusconu. „Xanadu jsme už dříve sledovali pomocí největších pozemských teleskopů i kosmickými přístroji, ale mnohem bližší pohled, který se nám naskytl díky přítomnosti sondy u Saturnu, zcela mění dosavadní představy. Jsme nuceni s úžasem konstatovat, že tento chladný vzdálený region je pozoruhodně podobný tomu, co známe z naší Země.“
Pohled na radarový snímek Xanadu je opravdu téměř k nerozeznání od černobílé letecké fotografie pořízené na Zemi. Zatímco na západním okraji území je vidět písečné duny, o kus dál se tyčí kopce a dokonce i horská pásma výškou srovnatelná s Apalačským pohořím v USA. Nechybí ani kráter, který může být meteorického původu, nelze ale vyloučit sopku v obdobích aktivity chrlící vodu. Celé území zřetelně křižuje síť říčních toků ústících do temných ploch - pravděpodobně jezer.
Oblast později nazvanou Xanadu na povrchu Titanu poprvé objevil orbitální Hubbleův teleskop v roce 1994 pomocí infračerveného snímkování tohoto vzdáleného měsíce. Má se za to, že světlý povrch signalizuje pevný hrubý materiál, zatímco tmavé oblasti jsou ploché. Nelze ani vyloučit, že jde také o kapalinu.
Čekání na další průlet
Palubní přístroje sondy Cassini se na Xanadu detailně zaměřily 30. dubna letošního roku a ukázaly členitou krajinu zřetelně modelovanou větrem, dešti i říčními toky. Předpokládají proto, že kapalné uhlovodíky tu padají v podobě deště, případně vytvářejí vydatné prameny. Pevný povrch možná tvoří směs organických látek nebo vodní led, pravděpodobně porézní nebo prostoupený velkými dutinami.
„Krajina Xanadu je mocně zjizvená, zbrázděná hluboko zaříznutými údolími, kanály a zlomy, pokrytá vysokými kopci a horami, “ konstatoval vedoucí týmu radarových specialistů projektu Cassini Steve Wall. „Našli jsme nový kontinent, na kterém bude co objevovat.“
Nijak nepřehání - Titan je větší nejen než zemský Měsíc, ale i než planeta Merkur a jen o málo menší než Mars. Přitom území Xanadu má rozlohu skutečného kontinentu, z něhož radar sondy Cassini zatím „vyřízl“ jen úzký pás dlouhý více než 4500 kilometrů. K dalšímu setkání s Titanem dojde 7. září. Radarové snímkování bude pokračovat při 12 z celkem 29 přiblížení v následujících dvou letech.
Útulný zmrzlý svět
Kosmická sonda Cassini našla na obřím Saturnově měsíci Titanu místo, kde by se pozemšťan mohl cítit skoro jako doma. Radarové snímky ukazují mnoho řek, jezer, pohoří a dun, vše k nerozeznání od černobílé letecké fotografie pořízené na Zemi. Některé rozdíly by ale návštěvu měsíce znepříjemnily - řekami protéká zkapalnělý metan či etan, kapalné uhlovodíky prší i z mraků a teplota zde dosahuje -180 °C.
Metanová jezera v okolí severního pólu Titanu. Na radarových snímcích jsou zachyceny dobře patrné tmavé stopy, připomínající jezera. Na radarových snímcích obecně tmavé plochy znamenají plošší terén. Naopak jasné oblasti představují nerovný povrch.
Snímky oblasti severního pólu Titanu
pořídila sonda Cassini teprve 22. července. Tato oblast Titanu se totiž dosud nacházela v zimním stínu. Sonda proto nad ní nikdy neletěla. Palubní radar na Cassini zaznamenal během průletu mnoho jezer o velikosti od 1 do 30 km. Největší z nich je dlouhé 100 km a může být částečně vyschlé.
Některé z nových snímků zachycují kanály vedoucí z a nebo do tmavých ploch. Jejich tvar silně naznačuje, že jimi protéká nějaká tekutina. Vědci předpokládají, že jezera mohou přispívat k vysokým koncentracím metanu a jiných hydrokarbonátů v atmosféře Titanu. Další průlet sondy Cassini nad Titanem je plánován na 7. září. V říjnu se palubní radar detailně zaměří na severní pól.
