Studie vyšla v odborném časopise Primates.
Šimpanzi bonobo jsou prvními zvířaty, u nichž jsme pozorovali preventivní odmítavé pohyby hlavy, sdělila Christel Schneiderová z Institutu Maxe Plancka v Lipsku. Spolu s ní se na studii podílel její lipský kolega Josep Call a Katja Liebalová ze Svobodné univerzity v Berlíně.
Gestikulace v negativním smyslu
Schneiderová v rozhovoru pro stanici BBC připomenula práci se samičkou bonobo v lipské ZOO. Ulindi se snažila svou dceru Luizu odradit od hry s pórkem, aby dala najevo, že to je k jídlu, a ne na hraní. Když nic nepomáhalo, začala Ulindi v rezolutním nesouhlasu vrtět hlavou. Nakonec pórek sama odhodila stranou, i když se ho neposedný potomek pokoušel znovu zmocnit.
Vědci vědí, že šimpanzi bonobo stejně jako jejich blízcí příbuzní šimpanzi učenliví používají gesta hlavy ke komunikaci s ostatními členy svého společenství, často třeba jako výzvu ke hře. Lipská studie je první, která zachycuje gestikulaci v negativním smyslu, ve snaze zabránit nežádoucímu chování a předejít mu.
Poznatek týkající se šimpanzů bonobo je součástí širší německé studie o komunikaci mláďat velkých primátů. Vědci při ní nahrávali na video chování šimpanzů, goril a orangutanů v šesti evropských zoologických zahradách.
Zaznamenali přitom 13 situací, v nichž čtyři šimpanzi bonobo použili toto nesouhlasné gesto hlavy.
Častá komunikace hlavou
Studie také popisuje, že šimpanzi bonobo využívají komunikace hlavou častěji než šimpanzi učenliví. Vysvětlují to rovnostářským a poměrně složitým společenstvím, v němž tito primáti žijí. Varovné gesto hlavy zřejmě používají ve smyslu "ne" a jako výzvu začít vyjednávat v případě hrozícího konfliktu.
Experty to vedlo k úvaze o tom, zda gesto nesouhlasu tvorů lidstvu v živočišné říši nejbližších není předchůdcem velmi podobného kroucení hlavou lidí. Schneiderová ale upozornila na to, že ne všechny lidské společnosti považují kroucení hlavou za nesouhlas. "V některých kulturách, například v Bulharsku, to znamená ´ano´," připomněla.