Výzkumníci využili metod vyvinutých ke studiu virových epidemií a za jejich pomoci sestavili větve starověkých a moderních indoevropských jazyků. Z nich pak určovali, kde a kdy se daná jazyková rodina objevila poprvé.
Jazyková rodina je skupina jazyků se společným předchůdcem, takzvaným protojazykem.
Na tomto základě dospěli k přesvědčení, že jsou indoevropské jazyky staré přinejmenším osm až devět a půl tisíce let a vytvořily se v Anatolii v dnešním Turecku.
Indoevropské jazyky jsou jednou z největších jazykových rodin - více než 400 indoevropskými jazyky se hovoří přinejmenším v 60 zemích světa.
