130 let
Moře

Moře | foto: Reprofoto

Z oceánů by prý kvůli kyselosti vod mohlo zmizet 30 procent druhů

Věda
  •   7:00
WASHINGTON - Voda v oceánech se okyseluje nejrychlejším tempem za posledních 300 milionů let. Odborníci počítají s tím, že do roku roku 2100 se toto okyselování zvýší o 170 procent. V takovém prostředí zřejmě nebude schopno přežít na 30 procent současných mořských druhů. S odvoláním na zprávu odborníků na život v oceánech o tom dnes informovala zpravodajská stanice BBC.

Zpráva, kterou dostanou příští týden účastníci konference OSN o klimatických změnách v Polsku, je výsledkem loňského setkání asi 500 předních odborníků specializovaných na okyselování moří.

Oxid uhličitý produkovaný lidmi

Příčina současného stavu se jednoznačně připisuje lidské aktivitě, která zvyšuje hodnoty oxidu uhličitého v prostředí. Denně kvůli ní v oceánech přibývá 24 milionů tun CO2. Při hodnotách kyselosti, které se očekávají kolem roku 2100, v mořích například nebudou moci žít měkkýši.

Moře jsou mírně zásadité, ale s průmyslovou revolucí se začaly okyselovat. Od začátku průmyslové revoluce se v mořských vodách zvýšila kyselost o 26 procent. Příčinou jejího zvyšování je, že mořské vody pohlcují část CO2 z ovzduší. Odhaduje se, že v průmyslovém věku oceány, vstřebaly polovinu CO2 z atmosféry.

Vyhynutí měkkýšů

Profesor Jean-Pierre Gattuso z francouzského národního výzkumného střediska CNRS řekl, že nikdy v geologické minulosti se kyselost oceánů nezvyšovala tak rychle jako nyní. "Je ohromující, když si uvědomíte, že při očekávaných hodnotách v roce 2100 v moři nenajdeme měkkýše. A to se ještě nezohledňuje oteplování předpokládané v tomto století. Jestliže oba faktory zkombinujete, může být situace ještě dramatičtější než, když jen počítáme s faktorem kyselosti," řekl Gattuso.

ČTĚTE TAKÉ:

Nejhorší situace je v arktických a antarktických vodách, které pohlcují nejvíce vzdušného CO2 a úroveň kyselosti se v nich zvyšuje rychleji než jinde. Vědci čekají, že už do roku 2020 nebude desetina arktických vod vhodná pro život organismů, které potřebují k výstavbě svých krunýřů uhličitan vápenatý.

Ekonomické ztráty

Autoři zprávy upozorňují, že úbytek měkkýšů přinese do roku 2010 ohromné ekonomické ztráty odhadované na 130 miliard dolarů. Uvažovalo se o možnosti sypat do moře zásadité látky, například mletý vápenec, což by mohlo zmírnit dopad okyselování. Profesor Gattuso ale říká, že to velký přínos mít nebude. "Možná by to mohlo pomoci v zálivech, jejichž voda se méně mísí s vodou z otevřených oceánů. Globální řešení to ale není, je to velmi nákladné," řekl. Z dlouhodobého hlediska pomůže podle něj jedině snížení emisí CO2.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás