Nechci brát autorce iluze, ale za komunismu to bylo tak, že kdo vystupoval byť jen v oblastním divadle, musel být prověřen. Zvukovou kabinu při generálce spartakiády na Rošického stadionu např. hlídala StB. To jen pro představu, jak důležité byl pro komunisty veřejný projev. Dnes to vypadá až absurdně. Konečně taky proto jsme byli absurdistán.

Do TV se jen tak někdo nedostal a určitě nikdo, kdo by pochyboval o vedoucí úloze strany a věčném přátelství se Sovětským svazem. Prostě ne.

Když utekl Matuška, a to byl srovnatelná hvězda s Karlem, tak se mazaly nahrávky a přetočila úvodní píseň k seriálu Chalupáři. To je pro představu, jak komunisty zajímal něčí talent.

Podle tajného zákona o StB mohl spolupracovník velkého významu požádat, aby nebyl nikde evidován. Pak se může stát, že třeba paní Bohdalová tady vykřikuje, jak s komunisty nic nedělala a dokonce se klidně a úspěšně může i soudit.

Žádný tajný zákon o StB neexistoval. Postavení a úkoly Státní bezpečnosti vymezovaly zákony č. 149/1947 Sb., č. 286/1948 Sb. a konečně č. 70/1965 Sb., které si kdokoliv může přečít. Viz https://www.zakonyprolidi.cz

Výnimočnosť a genialita Karla Gotta sa ukázala aj na spôsobe, akým odišiel z tohto sveta. Nikdy som ho nevidel hovoriť depresívne nezmysly - ako napr. Květa Fialová, keď v posledných rokoch svojho života hovorila o tom, že by sa chcela nechať "pochovať" budhisticky - nechať sa po smrti roztrhať dravými vtákmi. Dokonca aj o smrti hovoril pozitívne - že je vďačný za všetko, čo od života dostal.

Rovnako sa neuzatvoril do seba ako väčšina slávnych ľudí, ktorí vedia, že sa blíži koniec. Niekoľko mesiacov pred ich smrťou nie je o nich nič počuť, a potom sa len v správach objaví, že zomrel "po dlhej a ťažkej nemoci".

Spôsob jeho odchádzania je na naše pomery nevídaný. Napísal svoju autobiografiu, oznámil, že sa mu nemoc vrátila, stretol sa so všetkými svojimi dcérami a určite si vysporiadal nejasnosti, ak nejaké boli. Rozlúčil sa s priateľmi, verejnosťou a svojimi fanúšikmi a potom v kruhu svojej rodiny pokojne zomrel. V jeho podaní smrť vyzerá len ako prechod z jedného sveta do druhého - nič t

U Gotta mi nevadí, ze s režimem vycházel. On ho spíš ignoroval. S copak byste chtěli, aby byl zakázaný? Vite o kolik krásných písniček by nás svým “hrdinstvím” připravil? Vzpomeňte na jiného Karla, to byl rovný chlap. Někdy neohnul hřbet. Opravdový patriot. Také mu z toho půlkou srdce, když viděl co he Havel a spol zač. Proto se o něm téměř mlčí. Jeho texty však platí dodnes....

O Krylovi se nemlčí a už vůbec ne kvůli Havlovi. Zobecňujete vaše nezobecnitelné spiklenecké teorie.

Pěkný den.

Vždy jsem na Gottovi obdivoval tu obrovskou pokoru, skromnost, empatii, snahu rozdávat radost, a obrovský smysl pro humor, včetně schopnosti dělat si srandu sám ze sebe. Nikdy neměl hvězdné manýry, naopak z něj vždy vyzařovala laskavost. Obdivuhodný člověk, jakých je jako šafránu.

"Jenže my si nikdo nedokážeme představit, co to je, mít talent a touhu zpívat a dávat lidem radost – a to všechno viselo na přečtení jakéhosi prohlášení, které mu někdo připravil. A on prostě nechtěl přestat zpívat. " - Aha, tak to ho omlouvá. Můj táta taky chtěl dělat něco celý život, ale protože to byl rovný chlap, tak nikomu nepoklonkoval a nikdy se k tomu svému vytouženému nedostal. Víte, když to máte z první ruky z nejbližší rodiny, tak se na ten humbuk kolem Karla díváte úplně jinak než ten, kdo dělal vždy to, aby mohl dělat to, co dělat chtěl. To, že někdo něco chtěl dělat není omluva. To bychom mohli omlouvat třeba politiky Třetí říše. A to, jistě, nebudeme. Nebo jo?

Gott byl "nad režimy". Napůl u nás v tom socialistickém, napůl v Německu v kapitalistickém. Myslím, že byl rád že oba režimy resektují jeho, a on na oplátku respektovat je. Neměl potřebu do nich nějak zasahovat, byl prostě apolitický. A jak je napsáno v rozhovoru, kromě anticharty režimu nijak zvlášť neposluhoval, byl spíš mimo něj, "nad ním".

"A vím jistě, že se tak ani necítil. Sám říkal, že se prostě bál, že nebude moct zpívat – a že by to pro něj byl konec života. Nejsmutnější je, že tuhle kritiku často slyším od lidí, kteří totalitu sami nezažili nebo v ní proplouvali všelijak.

.

Samozřejmě že bylo mnoho lidí, kteří se báli, že by přišli o svo zaměstnání nebo vedoucí pozici, tak kvůli tomu vstoupili do KSČ. A že kritizují obyčejní lidé ty, kteří jsou známí? To je celkem přirozené. Ty známé lidi vidíme a slyšíme v médiích, takže se o ně zajímáme logicky více, než o Jardu Nováka z horní Lhoty, o kterém jsme slyšeli jen jednou, že vyhrál krajsou soutěž v orbě. Pokud se někdo stane známým a to neplatí jen o Gottovi, musím počítat s velkým zájmem médií a tudíž i posluchačů, diváků a čtenářů. To k tomu neodmyslitelně patří, stejně jako případná kritika. Odměnou za tu popularitu jsou v některých případšech nadstandardní příjmy, ale i jiný přístup společnosti v případě jejich smrti, jak momentálně vidíme. Traktoristovi J. Novák

Novákovi by nikdo takový funus nevystojoil a i kdyby, neměl by návštěvnost. K tomu, že jste známí patří negativa i pozitiva. Tak to prostě je. Vyžadovat to, aby si nikdo nedovolil vyslovit jakoukoliv kritiku je nesmyslné.

Konečně pozitivní a krásná slova. Bohužel ve smutné chvíli.

Já bych mu snad kromě té anticharty jeho chování za bolševika ani nevyčítal. Co ale je z mého pohledu závažnější je jeho sklouzávání ke kýči, zvláště v 70. letech. To při svém talentu neměl zapotřebí.

A kde jsou napsána ta rozlišovací kritéria, která jste pro hodnocení použil? Patrně patříte k těm, pro které není kýč to, co produkují mnozí dnešní tzv. umělci fungující v nějaké té kravál-faktorii. Vy berete jen ty, kteří melou zpotvořenou angličtinou, které nerozumí ani 50% rodilých mluvčí angličtiny?

Přesné... Lidé, kteří se zde před r. 1989 opravdu vymezovali proti komunistům Gotta minimálně respektují... To jenom “hrdinové”, z kterých se stali antikomunisté až po “Sametu”, na něm nenechají niť suchou... :/

Těžko říct, to bychom se museli zeptat jednotlivých disidentů. A odpovědi nejlépe anonymně, protože doba s začíná trochu podobat té předlistopadové. Tedy myslím alespoň v té "toleranci" vůči rozdílným názorům

No, když umřel Elvis, tak se říkalo "A good career move". Prodej jeho desek silně stoupl. Ono to tak prostě je.

Takže je to zinscenované, Karel žije a čeká na peníze z prodeje desek ...