Zní to falešně, to jejich „řekli jsme si o kosmonauta“. Tahá to za uši stejně jako „zažádat si o hrdinu“ nebo „nafasovat olympionika“. O kosmonauta se nežádá, nedává se jako bolestné, s kosmonauty se nehandluje, to mají být ti nejlepší.
Vím, že žijeme ve světě, v němž se vítězové prodávají jako koně na trhu, ale proč nás sakra nešetří a cpou nám to až pod nos? Copak by nám všem nebylo mnohem líp, kdybychom si letos jen jakoby podali ruku a řekli „dobře kluci, s radarem to nevyšlo“, a za pár let - až by se na to pozapomnělo - by náhle Američani udělali velký celosvětový konkurz na nejlepšího zahraničního člena posádky a pozoruhodnou shodou okolností by vybrali Čecha. To by bylo Nagano. Jenže takhle to bude jako vždycky. Lidi se začnou hádat, jestli je kosmonaut málo, anebo moc, jestli se má správně říkat kosmonaut, nebo astronaut, kolik let do vesmíru zničí atmosférického kyslíku, začnou se psát a podepisovat petice, brzy se někdo začne ptát, proč jsme si místo o kosmonauta neřekli radši o vítěze v US Open nebo o nositele Nobelovy ceny za fyziku (Obama má dlouhé prsty a jistě by dokázal zatlačit i na Nobelkomiteen), případně o něco dalšího, co by za nás Američané mohli dokázat, kam bychom se mohli přifařit na místo spolujezdce, co jsme nesvedli dokázat sami. Nakonec budeme rádi, až Obama v noci zavolá a místo kosmonauta nám nabídne sto vagonů kakaa.
Zprvu mě napadlo, že bychom si místo o kosmonauta měli říct o tréninkový kemp pro naši politickou reprezentaci. Ne že bych věřil, že je americká politika v základech nějak lepší než ta česká, ale rozhodně je pěknější na pohled a pro všechny zúčastněné je tedy snadnější propadnout té nejstarší lži, že činy politiků jsou motivovány touhou po blahu spoluobčanů. Jenže oni ani všichni ti američtí poradci najatí na ty naše předčasně potracené volby nepomohli ani trošičku, uvěřit je dneska ještě těžší než předtím. Takže to nakonec stejně vypadá, že jim nezbude než se naučit sami, jak si to zasloužit, jak to udělat, aby na svá místa vylétali proto, že budou nejlepší. A přestat nás pořád nutit je tam se zaťatými zuby vysílat jen proto, že proběhl nějaký neskrývaný handl, jako přívažek za odměnu, za dobré služby nebo výměnou za něco, co nevyšlo.
Jsou místa, která by neměla být za odměnu ani jako odškodné. Ale aby je obsadil někdo, kdo má kuráž, kdo si to zaslouží, kdo je nepostradatelný. A nejsou jenom na kosmických lodích. Dokud to u nás nebude všem jasné, bude lepší vzít to kakao. To má, myslím, každý rád.
***
Napadlo mě, že bychom si spíš měli říct o tréninkový kemp pro naši politickou reprezentaci
