16. července 2019 5:59 Lidovky.cz > Relax > Design

Designový nábytek na lesní vyhlídce jako sociální experiment

Nikde jsme nemohli sehnat pěkný nábytek, který by nás něčím neštval. Vyrobili... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nikde jsme nemohli sehnat pěkný nábytek, který by nás něčím neštval. Vyrobili... | foto: Tereza Ondrušková

Vydejte se s námi na výlet po křivoklátských lesích, v nichž český výrobce Egoé provádí pomocí nábytku sociální experiment. Radek Hegmon (48), designér a spolumajitel firmy mmcité, pod niž značka Egoé patří, nás vzal na lesní vyhlídku, kde nám také ukázal, že i osobní auto dokáže pojmout cestovní kuchyň, ložnici a koupelnu.

Až se budete na prázdninovém čundru procházet křivoklátskými lesy, můžete mezi mladými stromky narazit na Tinu – sestavu venkovního nábytku, čtyři židle a stůl. Nikdo je tu nezapomněl, zpoza dubu vás nenatáčí skrytá kamera. Posaďte se, rozbalte svačinu, kochejte se přírodou a staňte se součástí experimentu firmy Egoé.

Český výrobce nejen zahradního nábytku je tvůrcem dvou červených a dvou žlutých židlí a uprostřed lesa je nechal záměrně. Ostatně když se od zářivě červeného stolu vydáte napravo, najdete pod stromy ještě nízké křeslo Barka, dřevěnou vyhlídku s lehátkem Preva i pohodlným křesílkem Máj. Vlevo vás čeká malebný výhled na kraj, kde Ota Pavel potkal ryby. Při jeho pozorování si můžete odložit na dřevěné křeslo Axis.

Někdy jdete na komerční vyhlídku a jsou tam všichni. Třeba U Paraplíčka je to...
Nikde jsme nemohli sehnat pěkný nábytek, který by nás něčím neštval. Vyrobili...

Na nábytek z oceli, hliníku, dřeva, s čalouněním a s polštáři, které dokážou odolat i dešti, je možné narazit ve volné přírodě na dalších jedenácti místech v Česku a na dvou lokalitách na Slovensku. O vyhlídky pečuje designér Egoé Dan Golík, který židle, křesla, lehátka i stoly vynáší do kopců na zádech. V divočině je nechává na pospas přírodě a k potěše výletníků. Že by některý kolemjdoucí zatoužil nábytek přemístit k sobě na zahradu, se prý stává jen výjimečně. „Lidi reagují na křesílka většinou dobře,“ říká Radek Hegmon, designér a spoluzakladatel Egoé, když šplhá na vrchol dřevěné vyhlídky. „Původně jsem si myslel, že nás s tím vyženou. První nábytek jsem chtěl dát na opravdu pěkné místo na Křivoklátu, jenomže jsme narazili na ochránce přírody. Vysvětlili jsme mu náš záměr, on nám plánované místo vymluvil, ale pomohl nám najít jiné. Dnes je z něj náš fanoušek. Posílá nám e-maily s tím, že našel další vyhlídku a co by na ní rád vybudoval.“

Večírky, dostaveníčka, zásnuby

Radek Hegmon sedí na křesílku Máj, které s oblým podsedákem a ocelovým opěradlem připomíná vajíčko v klícce. Je součástí domku či také vyhlídky, kterou Egoé vytvořilo ve spolupráci s designérem a hudebníkem skupiny Tata Bojs, Milanem Caisem. Z dřevěných kostek Leva, z nichž lze sestavit spaní pod širým nebem, venkovní kancelář či terasu, vznikl útulný prostor, kam si kolemjdoucí chodí odpočinout a podívat se do krajiny. Ihned po instalaci vyhlídku obydlil designér Dan Golík. Vybavil si „domek“ postelí i pracovním stolem a strávil tu celý týden. Dnes tu děti čmárají po integrované tabuli křídami. Vedle obrázků srdcí a sluníček tu lze objevit nápis „Fízlové jsou bastardi“ nebo „Babiš = zlo“. Jindy v domku omladina pořádá večírky a nedávno tu prý jeden mládenec požádal svou dívku o ruku (řekla ano).

Na plácek uprostřed lesa a louky, kde leželo ladem kdysi hojně využívané volejbalové hřiště, tak Egoé znovu vrátilo život. „Není to prvoplánový marketing. Je to pokus,“ vysvětluje Radek Hegmon. „V první fázi to byl výtvarný experiment. Pokud lidi chtějí skutečně vidět naše věci, ať se jdou místo do showroomu podívat do lesa.“

Nápad na výrobu zahradního nábytku se v hlavách Radka Hegmona a jeho kolegy Davida Karáska zrodil před rokem 2006, kdy chtěli na vlastní zahradu něco jednoduchého a zároveň hezkého. Navrhli první prototypy a v hlavě měli především přání, aby se stůl, židle či křesla nemusely na zimu skladovat ve vyhrazeném prostoru, ale klidně se nechaly pod sněhem, aby výsledek nebyl náročný na údržbu a přitom lahodil oku. „Chtěli jsme, aby měli lidi pocit, že sedí skoro v obýváku, aby tam byla ta lehkost i měkkost,“ dodává Hegmon.

Nikde jsme nemohli sehnat pěkný nábytek, který by nás něčím neštval. Vyrobili...

Kromě židlí, stolů či modulárních dřevěných kostek patří do portfolia Egoé i grily, ohniště, sedací vaky nebo venkovní lampa Laso, která odolá dešti, a navíc umožňuje ovládat intenzitu světla. Portfolio firmy doplňuje i exteriérový věšák a němý sluha. Jednoho z nich odnesl k zatopenému lomu u Berouna právě Dan Golík. Tehdy na něj odložil své oblečení, aby se v listopadu v ledové vodě vykoupal. Němý sluha ale slouží místním otužilcům i letním plavcům dodnes.

Za tři roky od založení značky plánují její zakladatelé posunout své portfolio ještě o trochu výš. „Když jsme začali dělat vyhlídky a chodit po lesích, říkali jsme si, jaká je to blbost, když do lesů nosíme tropické dřevo a železo. Exotické dřevo se totiž na venkovní nábytek používá často. Je bezúdržbové, nekroutí se,“ vysvětluje Radek Hegmon. „Teď se snažíme přijít na to, jak pracovat s domácím dřevem. Na příští rok bychom chtěli do designového veletrhu v Miláně připravit nábytek právě z dřeva českého.“

Hra na trempíky

Kromě zahradního nábytku se Egoé věnuje i výrobě kempinkových vestaveb do aut. Uprostřed léta, kdy je les příjemným útočištěm před vedrem, vyrážíme s Radkem Hegmonem na jeho oblíbené místo v křivoklátském lese. V kufru má připravené ovoce, sýry i červené víno, aby nám možnosti svého Egoé auta ukázal v plné parádě. „Ve firmě jsme měli obytný vůz se vším všudy – sprchou, záchodem, kuchyní, postelemi,“ začíná vyprávění, jak se Egoé rozrostlo o kempinkové vestavby. „Celý obytňák byl ale hrozné štrachadlo – po dálnici se s ním nedalo jet rychle, ne všude bylo možné zaparkovat. Pak jsem si řekl:,Vždyť jej člověk použije jen v létě,‘ a začali jsme přemýšlet, jak vybavení obytného vozu minimalizovat a mít výhodu malého auta, které kdekoli zaparkujete.“

Radek Hegmon zastaví na kraji lesní cesty a mezi stromy rozloží matraci, která v autě spolu s výsuvným roštem plní funkci pohodlné postele. Designér otevře kufr a vysouvá vše, co kempinková vestavba nabízí – ledničku, vařič, pracovní plochu s prkénkem a dřez s kohoutkem, který lze jednoduše předělat na venkovní sprchu. Na rychlé opláchnutí slouží zabudované dvanáctilitrové nádrže na vodu. Cestovní kuchyň odděluje od spacího prostoru speciální outdoorová síťovina Batyline v zářivě zelené barvě. Tvoří úložný prostor s kapsami i zrcadlem, aby bylo kde obstarat rychlou ranní hygienu.

„Soused koupil své dceři k narozeninám dětský domeček a děti si v něm hrají na kuchyňku. Auto s naší kempinkovou vestavbou je to samé. Hrajeme si tu na takový pokojík,“ říká Radek Hegmon opřen o své auto s vestavbou, kterou nedávno použil při kempování v Třeboni nebo u Dunaje. Stejnou vestavbu si lze nechat od Egoé namontovat do multivanů, terénních aut i do menších MPV vozů.

Můžete si říct, že je to jen nábytek. Pro někoho je to kšeft. Jenomže já jsem...

Když řidič nemá zrovna namířeno do přírody, může vestavbu z kolejnic jednoduše vyndat. Namontování vestavby zpět také není složité. Zdatný tremp bude mít do patnácti minut vestavbu znovu v autě. „Člověk si pořád rád hraje na takového trempíka, přitom ale stárne, takže by už ani na zemi spát nemohl. Všechno by ho tlačilo,“ směje se Radek Hegmon, když oplachuje rajčata a klade je na talíř k plátkům mozzarelly. „S kempinkovou vestavbou si zastavíte v lese, matrace vás netlačí, v pohodě se najíte, a přitom se můžete tvářit, že jste stále ještě trempík.“

Fanoušci z Koreje

První rok testoval vestavbu Radek Hegmon se svými kolegy. Druhý rok vyrobili prvních třicet vestaveb, které nainstalovali do aut svých kamarádů. Loni do přírody vyjelo 130 prvních zákazníků a letos je jich už 400. Že se Egoé s kempinkovými vestavbami vydalo správným směrem, se ukázalo hned na prvním karavanovém veletrhu. Zatímco většina vystavovatelů se pyšnila drahými obytnými auty s vybavením z bílého laminátu a jejich cena začínala na jednom milionu korun, vedle stál běžný multivan s kuchyňkou a ložnicí od Egoé, ze dřeva a v zářivých barvách.

Cena této skladné vestavby se přitom může vyšplhat maximálně na sto tisíc korun, menší vestavba do MPV aut se pohybuje i kolem 60 tisíc korun. Výroba systému trvá pět až osm týdnů a probíhá v Bílovicích u Uherského Hradiště. Třetina vyrobených vestaveb jezdí po Česku, zbytek za hranicemi. Egoé má dnes zastoupení ve Francii, ve Španělsku a v Německu. Největší fanoušci kempinkových vestaveb vyrobených na Moravě jsou ovšem v Jižní Koreji.

„Korejští obchodníci nás viděli poprvé na výstavě v Düsseldorfu, ale tehdy jsme si jen povídali. Druhý rok už jsme se domluvili na zastoupení,“ směje se nevěřícně Radek Hegmon. Korejští obchodníci berou zastoupení české značky opravdu vážně. Výrobu v Bílovicích osobně navštívili, zajímali se o historii Egoé i mmcité a doma v Koreji prezentují značku se vším všudy. V tamním showroomu prý mají vystavenou i fotografii první lavičky, kterou Radek Hegmon spolu s Davidem Karáskem vytvořili.

Design je v křeči

Jméno firmy Mmcité zní zájemcům o design jistě povědomě. Lavička od tohoto českého výrobce stojí v kdejakém parku. Právě za touto společností stojí designéři Radek Hegmon a David Karásek, kteří pod mmcité+ navrhují i dopravní stavby a pod Egoé výrobky na zahradu a do přírody. Seznámili se během studií designu ve Zlíně a v roce 1992 vyhráli soutěž na zlínský městský mobiliář. Od té doby stojí jejich lavičky, koše, lampy i zastávky nejen v Česku, ale i v Moskvě, v Silicon Valley či pod horou Mont Blanc.

„Naším záměrem nikdy nebylo založit si firmu a podnikat. Chtěli jsme jen produkovat naše vize,“ říká dnes Radek Hegmon, spolumajitel firmy s ročním obratem vyšším než 1,5 miliardy korun a se čtyřmi sty zaměstnanci. Na začátku 90. let ale v Česku neexistovala žádná firma, která by se na městský mobiliář a na venkovní nábytek vůbec specializovala. Zlínským designérům tedy nezbylo nic jiného než si firmu a s ní i výrobu založit.

Můžete si říct, že je to jen nábytek. Pro někoho je to kšeft. Jenomže já jsem...

„Děláme design, kterým nechceme lidi obtěžovat. Možná je to tím, že jsme ovlivnění Zlínem, funkcionalismem, racionálními a přitom kultivovanými výrobky,“ rozpovídá se spoluzakladatel mmcité a Egoé. „Zdá se mi totiž, že dnes mají lidi z designu skoro strach. Občas vidíte věci, které jsou předesignované, obtěžují. Design přitom původně vznikl proto, aby sloužil lidem, práci jim zjednodušil, zpříjemnil. Věci nemají na první pohled působit, že je někdo navrhoval. Prostě vám s nimi má být dobře. Jenomže takové věci se nejhůře navrhují,“ směje se a rukou přejíždí po stole na své terase. Působí jednoduše, jako by stačilo stlouct pár prkének. Hegmon ale na stolu pracoval tři čtvrtě roku, než byl s dílem spokojen.

„Teď je design v křeči. Chodil jsem se dívat na diplomky a úplně jsem z toho šílel, když někdo navrhl skleničku a chtěl, ne aby se z ní dobře pilo, ale aby o ní mluvil celý svět. Podobných tam bylo mnoho – špatně se drží, kývají se, ale všichni mají pocit, že jdou dobře nafotit. Je to asi nějaká doba fotodesignu – design nepomáhá, ale upoutává pozornost.“

Najdete na Lidovky.cz