Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Design

Litinová vana na nožičkách a barový pult z topolu. Jak vypadá rekonstrukce 147 let staré chalupy podle designérky

Barbora Ferencová je interiérová designérka, která nejraději navrhuje rekonstrukce starých chalup nebo interiéry stylových ubytování a hotelů. Už sedm let žije na své vlastní chalupě v Českém ráji, kterou sama rekonstruovala. foto: Anna Červinková

Obrazem
Barbora Ferencová je interiérová designérka, která nejraději navrhuje rekonstrukce starých chalup nebo interiéry stylových ubytování a hotelů. Už sedm let žije na své vlastní chalupě v Českém ráji, kterou sama rekonstruovala. Ze všeho nejraději si dává ráno kávu na zápraží, a to v jakémkoli počasí.
  5:00

„Dlouhé roky jsem přemýšlela, že se z Prahy odstěhuji na chalupu, už mě nebavilo bydlet v zatáčce a koukat do očí lidem jedoucích v autobusu. Tady je TO ONO, už si neumím představit, že bych denně nekoukala na Český ráj a Trosky…. a do zelenýho! Na to můžu civět celé dny. Tak jsem před šesti lety prodala pražský byt a peníze investovala do rekonstrukce už 147 let staré chalupy, kde jsem už od dětství trávila víkendy, tak aby se tu dalo bydlet celoročně,“ říká designérka. 

Myslím, že zachovávat historickou paměť našeho okolí, země, je důležité....
Ze všeho nejraději si designérka dává ráno kávu na zápraží, a to v jakémkoli...

Do interiéru použila nábytek, který v rodině byl a k tomu přidala další. „Chtěla jsem vytvořit interiér, který odpovídá historicky naší zemi, tak jak to si ještě pamatujeme od našich babiček, protože to sem patří, patří to do starých českých chalup, ale zároveň zachovat všechny moderní vymoženosti,“ vysvětluje Ferencová. 

Nábytek a doplňky kupuje hlavně na bazarech a aukcích, nebo je sbírá u kontejnerů a popelnic, takový většinou zrestauruje. „Věnuji se i čalounění, ale chybí mi truhlářská dílna,“ dodává. 

U popelnice by rozhodně nenechala nic, co by mohlo mít další využití. „Restaurování nábytku a čalounění vlastně nastartovalo moji kariéru interiérové designérky - ve starých věcech vidím jejich potenciál. Nesnažím se staré věci opravovat tak, aby vypadaly jako nové, musí na nich být vidět ten zub času, pak mi to dává smysl. To se odráží i v restaurování starých křesel a otomanů, mám ráda když pod rukama ožívá něco, co by jiní už dávno zavrhli nebo vyhodili. Myslím, že zachovávat historickou paměť našeho okolí, země, je důležité. Současné technologie jsou úžasné, strašně jím fandím a co nejvíce je využívám, ale nesmíme zapomínat, jsme tu jen na skok,“ říká designérka. 

Přes sto let stará chalupa v Českém ráji

Ferencová holduje věcem, které mají bohatou historii a vypráví vlastní příběh, nebo jsou ručně vyrobené a originální. „Třeba netradiční otevřené schodiště na půdu, je práce mého otce, který chalupu koupil v době, kdy nebylo moc materiálu ani peněz nazbyt, tak se vzal kmen a udělaly se zářezy pro schodnice a bylo hotovo. Schodiště není sice bezpečné, ale celá naše rodina si neumí představit nic jiného. Všechny děti z celého příbuzenstva na něm vyrostly. Každé dítě chce sedět na schodech a obědvat nebo večeřet. Je k tomu účelu ideální, nohy dáte skrz a stoleček máte před sebou. Nepamatuji si dítě, které by chtělo jíst u stolu,“ směje se. 

Řezba na schodech vznikla v jejích dětských letech. “Měli jsme návštěvu a já si z obyčejných dřevěných párátek skládala obrázky. Ráno jsem se probudila a schody byly ozdobeny - tatínek celou noc pečlivě dlátem kopíroval můj dětský umělecký výtvor, dokonce jsou zvěčněny i párátka, která mi zbyla a nenašla uplatnění v obraze,“ vzpomíná. 

Při tvorbě interiérového designu se Ferencová často nechává inspirovat  geniem loci místa nebo konkrétními předměty, ale často se jí prý stává, že k tomu dopomůže náhoda. 

Nábytek a doplňky kupuje hlavně na bazarech a aukcích, nebo je sbírá u...

„Třeba barový pult je dílem čisté náhody - když se kácel starý topol, přišlo nám, že by byla škoda tak krásné dřevo spálit, na pile dokonce nebyla ani tak velká lišta - proto jsou na jednotlivých kusech ty nesouměrné zářezy. Kuláče dřeva se opracovaly do čtverců a přišel nápad z nich udělat bar jako prodloužení kuchyňské linky.. A bylo.. je to vlastně dílo které vzniklo náhodou. Židle u baru jsou staré kovové nemocniční vyšetřovací stoličky, byly poškozené a zachované byly jen nohy, tak se natřely na červeno, přidalo masivní dřevěné sedátko a skvěle bar doplňují,“ vypočítává. 

A jaký kus má v chalupě nejraději? „Určitě litinovou vanu na nožičkách, to byl vždycky můj sen a úplnou náhodou jsem ji sehnala od souseda, chtěl ji dát do sběrných surovin, nechala jsem ji zrestaurovat a teď se můžu odměňovat dlouhou koupelí. Koupelna je vůbec místo, které si hodně užívám, místo původních 3 m² má velkorysých 12m², je elegantní, ale praktická - otevřený bezbariérový sprchový kout, podlahové topení a už zmíněná samostojící vana,“ říká na konec. 

Litinová vana na nožičkách je ozdobou koupelny

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie

Autor: