České centrum uspořádalo v rámci festivalu výstavu a přednášku o vile Tugendhat doprovázenou dokumentem o její nedávné rekonstrukci a návštěvníci festivalu mohli shlédnout i německý snímek Haus Tugendhat režiséra Dietera Reifartha, který ukazuje tento výjimečný dům z jiného – osobního pohledu. Režisér a producent Dieter Reifarth v dokumentu prokládá rozhovory se členy rodiny Tugendhat, bývalými uživateli domu i historiky umění a restaurátory historickými fotografiemi a filmovými záběry. Na pozadí politických katastrof 20. století vypráví film o osobní zkušenosti obyvatel a uživatelů tohoto unikátního domu, jehož krása a charisma zanechaly hluboké stopy u několika generací. Film byl poprvé uveden letos v květnu v Berlíně a českým divákům se představil v premiéře přímo na místě – ve vile Tugendhat krátce před svým uvedením na festivalu v Rotterdamu, v září letošního roku.
Nizozemské tažení vily Tugendhat filmovým festivalem nekončí. Výstava, která představuje vznik, autora, zadavatele i proměny vily v průběhu doby a která byla předtím k vidění i v Utrechtu, se po skončení v Rotterdamu přestěhuje do Eindhovenu, kde bude instalována v prostorách Technické Univerzity Eindhoven. O tento skvost funkcionalistické architektury je v Holandsku velký zájem. „Funkcionalismus má v Nizozemí dlouhou tradici, existuje zde několik ikonických staveb tohoto stylu a je tady i dlouhá tradice kontaktů mezi oběma zeměmi. Například holandský architekt Wessel de Jonge, jeden z nejlepších světových odborníků v oblasti památkových restaurací, je současně i místopředsedou THICOMu - Mezinárodního poradního sboru expertů pro odborný dohled na provádění obnovy vily Tugendhat,“ vysvětluje Hana Schenková z Českého centra, které výstavu zorganizovalo. |
Město jako stroj času
Sedmý ročník AFFR, který je jedním z největších a nejvýznamnějších filmových festivalů o architektuře na světě, měl tentokrát motto: „Time Machine“ – Stroj času. „Chceme ukázat, jak stroj času působí na stavby a charakter měst a jejich obyvatele, ale i jak může pomoci nahlížet na budoucnost. Nedávné roky krize měly dramatický dopad na stavební průmysl, kdy mnohé slibné projekty byly zrušeny nebo pozastaveny. O to více se těmito příběhy inspirují filmoví tvůrci,“ řekl prezident festivalu Jord den Hollander.
Festival uvedl dokumenty o opuštěných a zapomenutých městech, městech duchů, stavbách, které nikdy nebyly dokončeny nebo o projektech, které slibovaly nové trendy v bydlení a šťastný život, ale nakonec se staly černou můrou pro své obyvatele i města. Představil ale také nové projekty a rekonstrukce a také - jako v uplynulých letech - i profily některých významných světových architektů a designérů. Letos byl například uveden film „Eames, The Architect and Painter“ o slavné americké designérské dvojici.
Lázně ve smyslu chybění
Jedno takové dříve lidem sloužící, ovšem nyní opuštěné a zdevastované místo resuscitoval ve svém krátkém animovaném filmu Spa (Lázně) i Vojtěch Žák. Jeho snímek byl uveden v bloku ostatních krátkometrážních filmů s názvem „Short Programme Architecture for Dummies“.
Film zachycuje lázeňský komplex na Denisově nábřeží v Plzni, který je nyní opuštěný a chátrá. „Základní námět filmu je chybění. Plavcům chybí voda, vodě chybí zvuk a interiérům vybavení. Stejně jako plavci nedbají na tyto nedostatky, ani město se příliš nemá k řešení neutěšeného stavu této rozpadající se kulturní památky s jedinečnou architektonickou, ale především kulturní hodnotou pro veřejný prostor“ vysvětluje Vojtěch Žák. „Chtěl jsem upozornit na příběhy míst, kolem kterých chodíme a které často zůstávají nepovšimnuty,“ dodává tento animátor a student u profesora Barty na Fakultě umění a designu v Plzni, který žongluje nejen s filmy, ale i s vlastní žonglérskou skupinou Tucetkulí. Film Lázně získal první cenu v soutěži Aerokraťas 2012 a byl v kině Aero v Praze měsíc promítán jako předfilm večerní projekce.
Soutěž pro nic
Diváci mohli v Rotterdamu shlédnout i několik světových premiér jako například hned úvodní film festivalu s výstižným názvem „The Competition“, který natočil španělský architekt a dokumentarista Angel Borrego Cubero.
Dokument ukazuje, jak to vypadá, když hned několik světových špiček architektury jako je Frank Gehry, Jean Nouvel, Zaha Hadid a Dominique Perrault zaměstná sebe i svůj velký tým hektickou přípravou a posléze i prezentací projektu v soutěži, jejíž vítěz nebyl nikdy oznámen a projekt samotný nikdy realizován. Jednalo se o příliš ambiciozní plán postavit Muzeum umění v Andoře, který byl zadán v roce 2008, těsně před vypuknutím krize. Nejlépe to nejspíš vyřešil pátý oslovený – Norman Foster, který ze soutěže odstoupil. Film obecně nastiňuje i otázku smysluplnosti podobných architektonických soutěží.
AFFRMezinárodní festival filmů o architektuře, jehož sedmý ročník se uskutečnil v Rotterdamu ve dnech 10.-13. října, uvedl na 100 snímků autorů z celého světa. Nabídl také množství přednášek, diskusí s architekty, prezentací o městské architektuře a urbanismu a jiných akcí – například promítání na střechách domů nebo speciální ubytování inspirované filmy. Samotné místo festivalu je příznačné a dodává mu neopakovatelnou atmosféru. Koná se v komplexu LantarenVenster, v lokalitě bývalého přístavu v blízkosti centra – v přízemí rotterdamského mrakodrapu New Orleans, který vyprojektoval architekt Alvaro Siza. Příští ročník AFFR se bude konat v říjnu 2015. |