Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Pan diamant. Pánské šperky jsou žádané, říká šperkař

Ondřej Stára | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ondřej Stára | foto: Adéla Havelková

Pánský šperk zažívá renesanci. Jedním z mladých umělců, kteří se jím zabývají, je talentovaný šperkař Ondřej Stára (28). Navzdory svému věku má bohaté zkušenosti i chemický a technologický um. Tento mladý muž zajisté otřese nejedním drahým kamenem.

Muži nosí šperky odpradávna, dokonce ještě o něco déle než jejich protějšky. V historii sloužily k ochraně nebo měly přinášet štěstí. Časem jejich význam upadal, až se z moderního obrazu muže téměř vytratily. Přežily jen hodinky a manžetové knoflíčky.

Dnes se pánský šperk vrací na výsluní. Hermes uvedl náramky inspirované jezdectvím a Tiffany se snaží dokázat, že diamanty mohou být také nejlepším přítelem muže. Opravdoví odvážlivci pak na sebe berou šperky bez nutnosti definice pohlaví – jejich ozdoby mají podtrhnout jedinečnou osobnost svého majitele.

Jak se rodí hvězda

Novou nadějí pánského šperku i českého řemesla je Ondřej Stára. Rodák z Vysočiny studoval biomedicínské inženýrství na Vysokém učení technickém v Praze. Jeho vášeň pro šperk ho ale zavedla na pražskou UMPRUM, kde dnes pokračuje magisterským studiem Ateliéru K. O. V. (koncept, objekt, význam) pod vedením umělkyně Evy Eisler. „Začínal jsem bez jakéhokoliv uměleckého zázemí v rodině. Před deseti lety jsem se přichomýtl k bižuterii a vyrobil svůj první náhrdelník, který jsem prodal v hospodě za stovku mé kamarádce Daniele. Dodnes se tomu smějeme,“ popisuje své začátky Ondřej.

Když se v roce 2013 rozhodl přerušit studium biomedicíny a založil vlastní značku, po jeho boku stál starší bratr, architekt Martin. Společně se pustili do výroby první kolekce, nafotili prezentaci, spustili web a uspořádali vernisáž. „Naše ambice tehdy ale výrazně převyšovaly mé výrobní schopnosti. Byla to lekce, která mě naučila pokoře,“ přiznává Ondřej. Jejich značka MAMORI si ale rychle získala své zákazníky i snadno rozpoznatelný rukopis – jednoduchý geometrický design a precizní zpracování.

Když se Martin začal naplno věnovat architektuře, otěže značky přebral Ondřej, jenž byl loni nominován na cenu Designér šperku v rámci Czech Grand Design. S letošním Designblokem značka MAMORI zanikla. Ondřejova tvorba tím ale nekončí. Z úspěšných kolekcí si ponechá to nejlepší a portfolio i značku bude designér budovat pod svým jménem.

Prsteny pro pány

Prvním zábleskem Ondřejovy nové tvůrčí volnosti byla letošní prezentace na Designbloku. Ústředními tématy kolekce s názvem @bradpit91 se staly mužnost, sexualita a roztříštěnost lidské identity. Během největšího svátku designu představil sérii artefaktů, s nimiž se pojila virtuální hra. Ondřej se pasoval do role hlavní postavy, která plní úkoly a sbírá objekty. Maska, řetěz s nahou antickou postavou nebo diamanty posetý suspenzor – každý šperk disponuje herní kartou, která popisuje jeho magické schopnosti.

Šperky Ondřeje Stáry, které představil na letošním Designbloku. Koupíte je na...

Kolekce se dotýká tematiky pánského šperku. Není to ale poprvé. Pro svou bakalářskou práci si Ondřej letos v létě vytipoval sedm spolužáků z pražské UMPRUM, jimž navrhl sedm unikátních prstenů. Každý šperk byl zrcadlem osobnosti svého majitele. Vznikl tak například prsten ze speciální slitiny pro produktového designéra Bonifáce Beneše s rytinou autorské kresby jeho dědečka. „Nebyl to záměr, že jsem si vybral jen muže. Hledal jsem kolem sebe jedince, se kterými šperk splyne,“ dodává Ondřej.

Podle něj je pánský šperk v českém prostředí brán příliš vážně. Buď je objektem sentimentu, nebo nevkusný – a to si přeje mladý šperkař změnit.

Zkušenosti nad zlato

Cesta k autorskému šperku často vede skrze bižuterii – a ani v Ondřejově případě tomu nebylo jinak. Zajímá mě, zda je mezi šperkaři bižuterie považována za paralelu levné konfekce vedle vysoké šperkařské haute couture. Podle Ondřeje to není tak jednoduché. „Bižuterie se na rozdíl od šperku vyrábí ve větších sériích a využívá neušlechtilé materiály, ale například některé kousky, které můžete spatřit na uznávaném Munich Jewellery Weeku, jsou tak řemeslně propracované, že se vyrovnají kdejakému šperku. I pro mě byla bižuterie kdysi jedinou volbou, pracovat se zlatem a drahokamy jsem si mohl dovolit až se zlatnickou živností.“

V době, kdy byl přijat na UMPRUM a dokončoval bakalářskou práci z chemie na ČVUT, se přidal do týmu dua Zorya, aby se Zdeňkem Vackem a Danielem Poštou pracoval na kolekci krystalických šperků Virus. Ondřej dostal za úkol zužitkovat své chemické vzdělání a proces růstu krystalů analyzovat a optimalizovat.

V rámci stipendia následovalo studium na univerzitě ELISAVA v Barceloně, kde měl příležitost vyzkoušet si odlišný styl výuky. „Ve Španělsku jsem byl navíc na stáži ve firmě MAM Originals, která se zabývá designem hodinek. Pověřili mě výrobou vlastní kolekce šperků. Neměli ale zlatnickou dílnu, a tak jsem musel vše modelovat ve 3D. V noci jsem sjížděl tutoriály a přes den vyrenderované návrhy prezentoval.“ Praxe ovlivnila Ondřejovu tvorbu stejně silně jako osobnosti spjaté s Ateliérem K. O. V., už zmíněná Eva Eisler a mistr Andrei Navumenka. „Eva nás učí především zaměřit se v tvorbě na jednoduchou myšlenku, esenci naší tvorby. Od Andreie čerpám spíš praktické a řemeslné dovednosti,“ pochvaluje si.

Mimozemský třpyt

Osobně mě vždy zajímalo, kam šperkaři chodí na zlato. Ondřej nakupuje materiály v potřebách pro zlatníky, které jsou evidovány puncovním úřadem. Neušlechtilé kovy se pak dají koupit také online. Ve své tvorbě se ale nikterak neomezuje. Pracoval už s bronzem, titanem, chromkobaltem, nerezovou ocelí či stříbrem. A samozřejmě zlatem – to má prý ze všeho nejraději.

„Ryzí zlato je jedinečný materiál. Je odolné, přesto dostatečně měkké pro ruční opracování. Jeho vznik se přisuzuje pádu meteoritů z kosmu až po vzniku naší planety. Tenhle magický přesah a fakt, že ty nejkrásnější objekty vznikají z mimozemského materiálu, mě nepřestávají fascinovat,“ vypráví s nadšením.

A jak je na tom šperkařina z pohledu environmentálního dopadu? „Je smutné, že se s tematikou udržitelnosti ušlechtilých materiálů v Česku moc nepotkáte. V zahraničí se dá třeba pořídit fair-trade zlato, u jehož těžby není zneužívána levná pracovní síla nebo znečišťována voda rtutí a kyanidem, jež slouží k separaci zlata z vytěžené rudy. Já se alespoň snažím kupovat staré nebo rozbité kousky, které přetavím a tvořím z nich šperky. Nechci, aby moje tvorba byla jen částí velké hromady ve šperkovnici. Můj šperk by se měl stát neodmyslitelnou součástí nositele – jako třeba brýle,“ osvětluje Ondřej.

Šperkař psychologem

A jak vzniká autorský šperk na míru? Ondřej si nejprve s klientem vyjasní cenu a termín. Poté přichází na řadu dialog o představách, ale také vztahu ke šperku. Následuje fáze promýšlení návrhu.

Ta trvá tak dlouho, dokud není s konceptem spokojený šperkař a klienta nechytí za srdce. V případě individuálních zakázek se snaží zákazníkovi naslouchat a čerpat inspiraci přímo z jeho osobnosti.

Šperky Ondřeje Stáry, které představil na letošním Designbloku. Koupíte je na...

Aby Ondřej šel vzájemnému porozumění naproti, vymyslel systém dotazníku, který některým klientům předkládá. Jeho průzkum začíná už při první schůzce. Pozoruje, jakou má klient osobnost, energii, jak se obléká. Druhá část je ještě o poznání těžší. Přichází hodnocení odpovědí tak, aby dokázal odhadnout skutečné povahové rysy. „Musíte být empatický a pohotový. Ptám se třeba taky na to, jestli dokážete opustit party v nejlepším, nebo domů odcházíte jako poslední,“ vysvětluje autor dotazníku.

V dalším kroku přichází na scénu prezentace voskového, kovového a často také 3D modelu a návrh ceny. Některý kousek se vyrábí týden, jiný zabere až tři měsíce – vše se odvíjí od toho, jak rychle autor dosáhne pocitu, že už o šperku není pochyb. „Někdy stačí správná konstelace, průhled tramvají, záblesk – a návrh se zjeví ve své plné kráse. Nefunguje to ale na povel. I když jsem zatím nikdy nepřekročil deadline, nechávám si časové rezervy a také v hlavě pořád nosím pár rozpracovaných zakázek bez pevně daného termínu.“

A nakonec to zatím nevyřčené: Kolik šperk od Ondřeje Stáry stojí? Nejlevnějším kouskem s autorským puncem jsou náušnice za necelé tři tisíce, zásnubní prstýnky začínají na patnácti tisících a snubní na dvaceti za pár. Ondřej má za sebou ale také podstatně dražší zakázky, jejichž cena se odvíjí od rafinovanosti návrhu a složitosti technického zpracování. Prsten, který odráží vaši osobnost, je zkrátka k nezaplacení.

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...