Lidovky.cz: Kde a kdy jste se naučil pracovat s kůží?
Učit jsem se začal přibližně před šesti lety. Na univerzitě jsem se najednou rozhodl, že bych se mohl vrátit na učiliště. Že to byla zrovna useň, byla vlastně nahodilé.
Lidovky.cz: Kůže je v podstatě jeden z nejudržitelnějších materiálů, jen se o ní musí člověk dobře starat. Jak bychom měli kůži ošetřovat?
Tohle záleží jednak na produktu a jednak na materiálu. Promazat useň krémem na bázi včelího vosku nikdy neuškodí, ale některé „materiály“ mohou mít takovou povrchovou úpravu, že ten balzám takřka nevstřebávají. Na druhou stranu třeba peněženka se promašťuje přirozeně tím, jak na ní pořád saháme, takže takovou péči nepotřebuje. Dalším aspektem je pak deformace. Useň se používáním povoluje, změkčuje případně vytahuje. Tohle velmi ovlivní to, jak s daným výrobkem zacházíme. Když budu peněženku přeplňovat, tak ji vytahám, když si na ni budu sedat, tak ji zohýbám.
Antonín Faktor
Lidovky.cz: Odkud kůže, které používáte, pochází?
Momentálně odebírám takřka výhradně z Itálie. Italové ročně vyrobí nejvíce decimetrů usně na obyvatele a to know-how je zkrátka hrozně znát. Pochopitelně je ve světě celá řada dalších skvělých koželužen, ale při odběru jen několika kusů se s vámi ne každý chce bavit, když už tedy víte, koho oslovit.
Lidovky.cz: Jsou ve zpracování kůží nějaké rozdíly?
Tady je potřeba držet se terminologie, protože zpracování kůže a usně není totéž. Já neumím zpracovat kůži, umím zpracovat useň. Kůže je surový materiál, který přijde do koželužny a tam se z ní vyrobí useň. Ve výrobě jsou velké rozdíly, a to nejen v technologii, ale i v konkrétním postupu té které koželužny. Co se týče zpracování usně, tak si myslím, že tohle řemeslo je především charakteristické absolutní absencí jakékoli autority. To znamená, že snad každý, kdo s tímto materiálem pracuje, s ním pracuje trochu jinak, unikátně, a nikdo vám neřekne, jestli je to dobře nebo špatně. To znamená velkou otevřenost experimentování a inovaci jednotlivce, pokrok se ale šíří pomalu. Myslím, že teď je to trochu lepší se všemi médii a sociálními sítěmi, ale spoustu věcí jen podle videa udělat nejde. K něčemu je potřeba stovka ne tak úspěšných pokusů.
Lidovky.cz: Kterou techniku zpracování kůže máte raději?
Pracuji výhradně s třísločiněnou usní. Ta vzniká pomocí extraktů z různých rostlin v tradičním a zdlouhavém procesu. Výsledný materiál se příliš nehodí k průmyslovému zpracování, protože je relativně tuhý a tvrdý. Pro mě je to ale ta správná „kůže“, která přežije skoro všechno a nabírá tu úžasnou patinu.
Lidovky.cz: A kterou techniku zpracování usně máte raději?
Pracuji ručně. To znamená, že useň ručně řežu i šiji. Tohle samozřejmě není pro každého, ne každý si všimne a umí ocenit rozdíl ručního a strojního zpracování.
Lidovky.cz: Jak vypadal váš první výrobek? Byl jste s ním spokojený?
Můj první výrobek byl tragický, jinak to nazvat nelze. Bylo to příliš brzy. Pořádně jsem nevěděl, co dělám, chybělo mi kvalitní nářadí i možnost výběru materiálu. Navíc jsem si navymýšlel techniky, se kterými jsem tehdy neměl žádné zkušenosti. A výsledek tomu odpovídal. Nenávidím, když se mi něco nepovede tak, jak bych chtěl. Ale i to k tomu patří.
Lidovky.cz: Přemýšlel jste nad tím, že byste pracoval s jinými materiály?
Často. Již jsem měl příležitost experimentovat s některými alternativami usně (mimo jiné jsem spolupracoval na vzniku piñatexových obojků pro FUNKY DOG), nic ale nesplnilo mé vysoké nároky. Navíc má i každá alternativa své vlastní zápory. Nic není nikdy tak prosté, jak je to prezentováno nebo jak bychom si to přáli.
Lidovky.cz: Navrhujete a šijete pouze pro ženy, nebo si u vás vybere i muž?
Já spíš navrhuji a šiji výrobky. Je to o myšlence a její realizaci. Kdo bude ten, který výrobek nosit je pro mě sekundární. Mám intenci, jestli to, co navrhuji, bude spíše pro muže nebo spíše pro ženy, to ale neznamená, že to tak dopadne.
Lidovky.cz: Co je pro vás při návrhu nového výrobku nejdůležitější?
Doposud jsem se vždy zaměřoval na jistou jednoduchost, funkčnost a kvalitu zpracování. Retrospektivně objevuji, že poslední dobou kladu větší důraz na estetickou stránku návrhu. Zřejmě se s rostoucími zkušenostmi otevírají nové perspektivy a tím i nové vzrušující možnosti.
Lidovky.cz: Jak dlouho nový výrobek testujete, než máte pocit, že ho můžete poslat do světa?
Tím jste mě trochu zaskočila. Většinou nedělám něco jako „crash test“, zkrátka ze zkušenosti už vím, co funguje a co ne. Dlouhodobě pracuji se stejnými materiály a vyrábím stejnými postupy. Že je něco špatně se většinou ukáže hned, třeba když po hodinách práce zjistím, že do kapsy na kartu se karta nevejde. Pak už ale zase pracuji jen s rozměrem, o kterém vím, že funguje. Jen u velmi nových designů je potřeba provést nějaké testování, aby se ukázaly nedostatky, jsou-li nějaké.
Lidovky.cz: Co vám v podnikání dělá radost?
Zákazník, který má radost. Přiznám se, že si rád i zpětně procházím zprávy a recenze zákazníků. Snad abych se ujistil, že to dělám dobře, snad abych si dopřál trochu dopaminu. Všichni asi víme, jak je příjemné, když nám někdo pochválí naši práci.
