Lidovky.cz: Založila jste značku oblečení v pandemii, po dvou letech jste ji však komplet změnila a založila značku novou. Co vás k tomu vedlo?
Po první zkušenosti jsem zjistila, kde je díra na trhu a co v nabídce z lokálních brandů chybí. Zároveň jsem mohla analyzovat, které produkty se neprodávají a po kterých je naopak větší poptávka. Původně vznikl nápad vytvořit jen pár trendy kousků, které se nosí celosvětově, ale v Česku se dají koupit jen v mass market řetězcích nebo naopak u luxusních fashion brandů. Ale mezi mass market a luxusem může tento přístup málokdo nabídnout.
Přemýšlela jsem nad tím, že tyto produkty zařadím pod původní značku So Close, ale po analýze mi došlo, že je to jiná cílová skupina a cenová relace produktů. Takže přišlo rozhodnutí založit novou značku So Far, která původní značku So Close vyvažuje. Jde o kousky jiného typu, jiné materiály, komplikovanější střihy, výrobu i design. Ve zkratce, So Close je každodenní nošení, So Far je sofistikovanější.
 |
Lidovky.cz: Všechny kousky, které prodáváte navrhujete sama?
Ano, všechno navrhuji sama. Neřadím však sama sebe mezi designéry, říkám tomu spíš šicí studio. Sleduji celosvětové trendy a snažím se je rychlým způsobem přenést do Česka. Pro lidi, které zajímá udržitelnost a staví se proti fast fashion, nabízím šití produktů „made to measure“ – na míru. Zároveň se snažím jednotlivé kousky navrhovat tak, aby nebyly jen pro jednu sezonu. Já sama se snažím vlastnit méně, zato kvalitních produktů, než mít více, ale nekvalitních.
Lidovky.cz: Přicházíte s novou značkou a kolekcí v době, kdy lidé začínají šetřit. Nebojíte se, že lidé nebudou mít peněz nazbyt?
Nebojím, jelikož si myslím, že kdybychom přemýšleli tímto způsobem, tak by se lidstvo zastavilo před dávnými lety. Vždy přichází krize, jsou a byly války a obecně těžká období. Ale to mě neovlivňuje v tom, že chci něco zrealizovat. Pokud nenajdu svou klientelu zde v Česku, půjdu dál – do Evropy, do Ameriky. Myslím si, že neexistují věci, které nemohou fungovat. Jestli něco chcete, rozumíte tomu a budujete dobrý tým, tak se to nejspíš podaří.
Lidovky.cz: Kdy jste se o módu začala zajímat?
Vždy jsem měla k módě blízko a troufám si říct, že mám cit pro estetiku. Myslím si, že už odmala jsem se oblékala stylově. Ale o vysokou módu se zajímám hlavně poslední tři nebo čtyři roky. To znamená, že sleduji všechny přehlídky, zajímám se o historii známých designérů, poslouchám podcasty a jezdím do muzeí, kde se inspiruji.
Lidovky.cz: Soustředíte se na oblečení na míru. Vnímáte to jako výhodu, či nevýhodu?
Určitě to beru jako výhodu, protože klasické oblečení můžete koupit skoro kdekoliv, ale to, že oblečení, které se vám líbí, dokážu za stejnou částku udělat přímo na míru pro vás, to mi přijde jako zajímavé a výhodné. Chci, aby z každého kousku měl zákazník opravdu radost a dokonale mu padl. Například veškeré samples kolekcí jsem tvořila na své míry, takže mi padnou ideálně. Ale když si ten samý kousek zkusí někdo jiný, tak už mu to nepadne tak dobře. Každý člověk je jiný a já chci dát důraz právě na to, že není problém tvořit na míru pro každého.
Pro vyšší zákaznice například jsou většinou všechny kalhoty krátké, pro nižší zase mohou být dlouhé kabáty. Bouráme hranice a přinášíme službu, kdy je produkt již hotový a my jej dotáhneme k dokonalosti na míry zákazníka. Je to zároveň mnohem výhodnější než přijít ke švadleně a objednávat vše tam – musí se najít látka, podšívka, vytvořit design a střih, přijet několikrát na zkoušku a zaplatit za design i šití. U nás nabízíme kolekci, která je dostupná jak ve standardních velikostech, tak na míru.
Lidovky.cz: Všechny kousky jsou vyrobené ručně. Kolik zaměstnáváte lidí?
Na tvorbě jednotlivých kousků se podílí konstruktor a švadlena, designu se věnuji já. S konstruktorem vytváříme střihy a švadlena to pak ušije. Obvykle pro design na jeden produkt potřebuji tři sezení, abychom dotáhli design. Přijdu, namalujeme si to, zkusíme délku a šířku. Na druhém setkání už tušíme, jak bude produkt vypadat, a při třetím finálně rozhodujeme, jestli se mi to líbí, nebo nelíbí a vrhneme se na celý proces znovu.
Lidovky.cz: Máte ráda unisexové kousky?
Tento styl mám ráda a obecně je i velkým trendem. Produkty, které nabízíme, můžeme také vytvořit jako unisex – původně jsem chtěla dělat maxi sukně a fotit je na mužích. Velká část oblečení, které máme v aktuální kolekci, pochází z pánských střihů, jež jsou upravené pro ženy – například trendy oversized saka nebo dlouhé klasické kabáty.
Lidovky.cz: Co myslíte, že by měla mít v šatníku každá žena?
Každá žena by měla mít v šatníku oblečení, které jí sluší a ve kterém se cítí dobře. Nemyslím si, že existuje nějaký standard. Žijeme ve světě, kde se nemusí dodržovat žádná pravidla. Dřív ženy musely nosit sukně, dnes se hranice stírají, a proto nikdo nemusí nic. Každý může nosit to, co má rád.
Lidovky.cz: Luxusní látky získáváte od dodavatele francouzských i italských látek, většina z nich pochází z haute couture deadstocku. Co si pod tím máme představit?
Když jdete do nějakého módního domu, většinou tam najdete skvělé látky, které vydrží. Luxusní věci jsou perfektně ušité a domy mají již vybudované jméno. My máme dvě z těchto tří věcí – kvalitní látky a tým švadlen a konstruktorů, kteří mají přes 15 let zkušeností, takže jsou naše věci opravdu prvotřídně ušité.
Lidovky.cz: Produkty z látek luxusních módních domů jsou označeny původní značkou, od níž pocházejí. Kolik takové kousky stojí? Jsou výrazně dražší?
Jelikož je to velkoobchodní nákup, tak nejsou o tolik dražší, protože je kupuji ve velkém. Ale když to srovnám s cenami za tyto látky v Česku, tak jsou v menším nákladu opravdu předražené.
Lidovky.cz: Když jdete po ulici, zkoumáte, co lidé nosí?
Záleží, jestli na to mám náladu. Především v zahraničí si všímám, jak se lidé oblékají, ale spíše se inspiruji na Instagramu. Tam mám čas se nad jednotlivým stylingem či kouskem zastavit, popřemýšlet, jestli se mi líbí a co by se z něj dalo využít pro značku či pro sebe.
Před pár lety jsem došla k názoru, že už absolutně neříkám na žádné oblečení, že se mi nelíbí, protože vždycky si jej zkusím vizualizovat a dospěji k názoru, že to sice není můj vkus nebo směr, kterým chci jít já, ale dá se nastylovat tak, aby to vypadalo dobře. Imponuje mi, když se lidé oblékají v nějakém konkrétním stylu, vloží do něj své já a sami sebe se skrze styling vyjádří.
