130 let

Pájka, šuplera, miska se studenou vodou, ale i obyčejný trojúhelník, který jste ve škole používali při rýsování. Takové nástroje a mnoho dalších potřebuje při své práci designér, který se věnuje výrobě šperků. | foto: Archiv Veruny Ďuricové

Vyrobit svůj vlastní šperk zvládne každý, ráda mu s tím pomohu, říká designérka

Design
  •   5:33
Pájka, šuplera, hořák, miska se studenou vodou, ale i obyčejný trojúhelník, který jste ve škole používali při rýsování. Takové nástroje a mnoho dalších potřebuje při své práci designér, který se věnuje výrobě šperků. Snadné to není, ale ani tak těžké, abyste si vlastní prsten, přívěsek či náušnice nevyrobili sami. „Líbí se mi, když na konci vidím ohromné nadšení lidí, kteří si domů odnáší šperk, který vyrobili sami za mé asistence,“ říká designérka Veruna Ďuricová a usmívá se.

Soustředění, trochu šikovnosti a trpělivosti vám bude stačit. „Nejdříve je nutné ujasnit si, jak chci, aby šperk, který budu nosit vypadal, to vždycky probíráme nejdéle, aby byl zákazník spokojený a šperk nosil rád. Zhmotnit lze jakákoli představa, ale je to spíš tak, že u mě na kurzech lidé dělají lehčí věci,“ vysvětluje šperkařka.

Dílna
Dvojitý prstýnek vyrobený na jednom z kurzů

Veruna Ďuricová alias Dick Wolf

Slovenská šperkařka se po studiu na pražské UMPRUM (studovala zde K.O.V. ateliér pod vedením Evy Eisler) začala věnovat výrobě šperku, ačkoli jej nestudovala. Dostala se k němu až shodou náhod. Dnes ji živí výroba šperků na zakázku, její vlastní značka a kurzy, které probíhají v jejím pražském ateliéru na Vinohradech.

Designérka Veruna Ďuricová

Pakliže se na chvíli chcete stát designérem a vyrobit si vlastní ozdobu nebo dárek pro své blízké, budete potřebovat tak tři hodiny času. U stolu, na kterém jsou vyrovnané všechny možné nástroje se možná chvíli budete cítit nesví, ale za chvíli tento pocit pomine. „Vše vysvětluji předem, nebo ukazuji během výroby, šperk děláme společně krok za krokem a opravdu se mi ještě nestalo, že by někdo nebyl na konci kurzu spokojený. Zatím se vždy dařilo,“ vypráví se soustředěním Veruna a probírá se různě silnými stříbrnými tyčinkami.

Vybírám si středně silný a začáráme. Nejprve je nutné změřit velikost, k té přidat tloušťku tyčinky a stříbro změřit pravítkem. Beru do rukou první nástroj, který stříbro dokáže „přestřihnout“.

Změřit milimetry a označit je na tyčince není tak snadné, jak se na první pohled zdálo, je to přesná práce s tolerancí půl milimetru. Nakonec se ale daří a tyčinka stříbra je dlouhá tak akorát. V tuhle chvíli se vám dostane do ruky poprvé hořák, je to trochu stres, protože stříbrnou tyčinku nesmíte nahřát moc, abyste ji neroztavili, což víte dopředu a stres to zvětšuje. Je důležité zapamatovat si, že hořák vypínáte ve chvíli, kdy stříbro zčervená.

Přichází na řadu pilník. Pilovat musíte s rozvahou, odshora dolů a rovně, aby k sobě oba konce tyčinky dokonale přilnuly. Práce s kleštěmi vás také na čas zaměstná, kov je nutné ohnout tak, aby mezera mezi oběma konci byla co nejmenší. „Vypadá to snadně, ale tento krok je důležitý a když se na něj soustředíte, ušetříte si práci potom,“ vysvětluje trpělivě šperkařka.

První kroužek, který vyrobíte a zaradujete se, je šišatý a nevzhledný, teď je na čase stříbro očistit, aby nebylo mastné. K tomu slouží miska s vodou a, kartáč a trocha jaru. A jde se na věc.

Pracovní místo

Na cihlu vám Veruna odstřihne maličký kousek ze stříbrného plátku, který potřete speciálním roztokem a hořákem z něj vytvoříte miniaturní kuličku, tady je nutné si dávat pozor, používat pinzetu podle pokynů a ruce nedávat tam, kam v tu chvíli nepatří, abyste se nespálili. „Vypadá to složitě, ale je to opravdu jednoduché, můžeme začít, „pobízí mě designérka.

Kulička patři na místo spoje na prstýnku. Musíte ji přiložit přesně, aby nebyla vidět. Hořák teď zapínáte jen na půl plynu a musíte se soustředit, tady jde do tuhého, prstýnek už se na vás skoro směje, tak je nutné pracovat opatrně a celý kousek si neroztavit.

Povedlo se. Kroužek drží, kulička v místě spojení je sice vidět, ale vypadá to naopak zajímavě, takže se rozhoduji, že ji nebudu vyhlazovat, ba naopak, že ji zvýrazním. Ke slovu se dostává speciální kladívko. Pokud nemáte zrovna vydařený den, v tuhle chvíli se budete radovat. Vyklepat prstýnek do úhledného kroužku chvíli trvá, ale práce je to příjemná, jde jen o techniku úchopu trnu, na který se kroužek navleče. Ke konci už je to hlavně zábava, směje se designérka a vybízí mě, abych přidala a použila víc síly. Mám ale strach, abych si prstýnek hrubou silou neponičila, není čeho se bát.

Prstýnek s přiznaným spojem

Cena kurzu je 2490 korun, v ceně je materiál, občerstvení, práce a dárková krabička 

Po vyklepání už jsem si prstýnek navlékala, ale tady práce nekončí, čeká vás výběr. Raději mat nebo lesk? Podle toho budete brousit. Nejdříve mechanicky a pak ručně, tohle je ta nejhezčí práce, jste skoro hotoví. „Tuhle část si většina lidí užívá, říká Veruna a já jí musím dát za pravdu. Na kurzech mám nejraději že můžu s každým zvlášť znovu prožívat radost z prvního výrobku,“ uzavírá odpoledne designérka.

Autor: ape