Připomíná ekologický odvar ikonického převleku Leoše Mareše. Je jako vánoční řetěz či extravagantní róba, kterou nikdo nepřehlédne. Pestrobarevný střapatý kabát je modelem z poslední kolekce módní návrhářky Marie Rejfové, žijící již několik let v zahraničí. „Nizozemsko je jedna z nejzainteresovanějších zemí, co se životního prostředí týče,“ popisuje zakladatelka oděvní značky MA RE svou novou domovinu.
  |
„Prakticky každý den tu slyšíte něco nového o tom, jak chránit planetu a neničit ji. Navíc máte kolem sebe velkou část lidí, kteří se tímto tématem zabývají a inspirují vás. Je to tedy taková přirozená povinnost, jež začíná už doma poctivým tříděním odpadu. Netřídit by byla ostuda, tak to tady bereme,“ říká oděvní designérka. Jak je známo, módní průmysl nepatří k těm k zeměkouli nejšetrnějším, a proto se původem česká návrhářka rozhodla vytvořit duo kožichů z opotřebovaných igelitek, sáčků a tašek.
Těch je k vytvoření jednoho kabátu s bohatým límcem a délkou pod kolena potřeba až pět set kusů. „Nejdříve se tašky pročistí a rozstříhají na úzké proužky. Ty se dají do speciálního stroje, který je prováže dohromady a upevní na podkladový materiál,“ popisuje Marie Rejfová a upozorňuje, že ani jeden steh při šití kabátu s podšívkou není udělán na stroji. Vše je ruční práce, která zabere více než dvanáct hodin.
„Nejde“ už neznám
Když se návrhářka rozmýšlela, na kom svou kolekci šustivých kabátů předvede, volba padla na její spřízněnou duši a milovnici módy, herečku Janu Plodkovou. Obě totiž pocházejí ze severovýchodních Čech, z Jičína. „S Janinkou se známe už od gymnázia. Studovaly jsme spolu, Jana tedy o rok níže, a společně jsme hrály ve studentském divadle. Po letech jsme se opět našly prostřednictvím MA RE. Jana má přesně ten kukuč, který mé značce sluší,“ pochvaluje si Marie Rejfová.
Devětatřicetiletá designérka ale opustila české město nad Cidlinou již před několika lety. Do nizozemské metropole odešla na studia, později začala sbírat zkušenosti v ateliérech oděvních značek. A nejedná se o neznámé firmy. Spolupracovala totiž třeba s designérským duem Viktor & Rolf, pestrobarevným oděvním brandem Oilily, s výrobci denimové módy Denham the Jeanmaker či značkou Tigerhill. Svůj návrhářský talent zúročila i v ateliérech streetwearové firmy Puma Black Label nebo značky s rokenrolovou estetikou Zoe Karssen.
Nejdříve si u nich osahala post technické designérky, později se vyhoupla na pozici kreativní vývojářky produktů. „U každé značky jsem si zkusila něco jiného. Většinou od vás chtějí téměř nemožné, takže se naučíte být velice kreativní a slovo nejde zcela vymažete ze svého slovníku,“ směje se Marie Rejfová, která nakonec zůstala věrná oděvní značce jménem MaxMara, kde pracuje jako supervizorka oděvních kolekcí.
Oddaný článek páteře
Jičínská rodačka u italského výrobce dámské módy z poctivých materiálů začínala jako studentka na brigádě v butiku na amsterodamské adrese. Pak ale využila možnost stáže v designovém centru v Reggio Emilia nedaleko Modeny. A ačkoli si během své kariéry již odskočila do studií různých značek, MaxMaře je věrná dodnes. „Vždy mi vyšli vstříc a již patřím do rodiny. Když vyjde nová kolekce, mám pokaždé motýly v břiše,“ říká o spolupráci česká návrhářka. Ateliér pod svým vlastním jménem založila teprve před třemi lety, ale o jeho směřování má Marie Rejfová již teď jasno. Používá pouze materiály vyrobené z udržitelných zdrojů a až 75 procent jejích kolekcí je ušito z recyklovaných či bio látek. Do několika let by si ovšem přála vyrábět pouze z nich. Návrhářka je navíc členkou projektu na vyčištění oceánů The Ocean Cleanup a část svých příjmů této nadaci pravidelně věnuje.
O přesunu svého podnikání zpátky do Česka neuvažuje. „Nizozemsko neuvěřitelně podporuje malé firmy, jako je ta moje. O takových firmičkách mluví jako o páteři své ekonomiky,“ pochvaluje si Marie Rejfová, již kromě ekologie baví i divadlo a film. Právě díky vášni pro hru i svět za kamerou tak lze v jejím životopise najít nejen studia módy a textilu, ale také vzdělání v oboru kostýmního výtvarnictví. Tento diplom poté využila i během spolupráce s nizozemským národním baletem, pro který navrhovala kostýmy.
