že víno není běh na sto metrů a že musí být na povel připraveno ....
Plukovník načepoval tři sklenky a podal po jedné majorovi Arkdustovi a kapitánovi Tabletoví. Všichni tři pak znalecky upíjeli spolu, vychutnávali nosem buket, zakláněli hlavy a váleli tu tekutinu po patře. Plukovník pohladil tři vypálené korunky a blaženě se usmál.
„Castello Montepico '92,“ šeptal. „Válka přece jen stála za to... Jaká nádhera! ... Jaká ušlechtilost! ... Jaký duch! ... Má jiskru jako velké chablis ... a zároveň hedvábnou hebkost jako vybrané sauterne ...“ „Velkolepé!“ rozplýval se major Arkdust. „Ta výmluvnost! ... Ta lahoda ... Je stříbřitě suché, a přece plnoštíhlé ... Královské víno!“ „Skvělé!“ vrkal kapitán Tablet. „Jaká jemnost! Obrovské vínno Ten oheň! Ta vůně! To víno přímo zpívá ...“ Poslali pět soudků na základnu do plukovního skladiště a Montepico '92 pak sloužilo za slavnostní nápoj při každém důstojnickém shledání. Dokud nedošlo, pravidelní účastníci tvrdili, že medicínské účinky takového mušketýrského večírku se daly srovnat jenom s výplachem střev."
V podstatě je to skvěle vymyšlený, levný mladý nakyslý víno, který není nutno nějak moc zpracovat a následně se mu věnovat protože ho vypije prostý lid.
Dám spousta ginu, spousta whisky, pronto. Ale dvě stě litrů vino nuevo bianco, to velká potíž. Tedeschi ukradli víno.....
Další odborník co dělí víno na "kyselé" a "sladké".
Je mi jedno, jaké bude letos nebo za sto let víno, stejně to nepiju. Vadí mi ale velmi, že není zdaněno jako jakýkoliv alkoholický nápoj. Odhadem je obsah alkoholu červeného vína vyšší než na příklad ležáku dvanáctky. Kocovina je vždy, záleží na okolnostech. Po vínu však opravdu více bolí žaludek. Propočtěte % alkoholu a daňte spravedlivě, ať už pití pochází z čehokoliv.
potvrzujete český fenomen "ať sousedovi chcípne koza", styďte se!