17. prosince 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Vánoce na severu: švédské stoly, Kačer Donald a hromady pizzy na Boží hod

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jamesovo překvapení | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jamesovo překvapení | foto: Erik Forsberg

STOCKHOLM/PRAHA Základ švédské kuchyně tvoří maso, ryby, brambory a kořenová zelenina. Ideálně podávané formou švédského stolu. „Na Vánoce by na něm mělo být dokonce až dvacet pokrmů, které si nabíráte v sedmi kolech,“ říká Dominika Wittenberg Gašparová, která se do Švédska přivdala a recepty tamní kuchyně vydala knižně.

Její první samostatná cesta vedla v jejích osmnácti z rodných Košic do Švédska. Strávila tu rok na střední škole. Pak začala Dominika Wittenberg Gašparová (31 let) studovat v Praze sociologii a švédštinu a do země se během studií dál vracela. Svého muže ale potkala před dvěma lety v Berlíně. Brzy nato se jí v hlavě zrodil nápad napsat kuchařku. 

Podmínky měla ideální. Přivdala se do gurmánské rodiny - tchán vařil celý život v restauracích, tchyně je someliérka. Kladný vztah k jídlu má ale celý švédský národ - hitem tu jsou kuchařské televizní show a kuchařky se skupují ve velkém. Příležitostí k inspiraci měla Dominika dost. Výsledkem je osm desítek receptů sepsaných v knize s jednoduchým názvem Švédská kuchařka. Severskou kuchyni Dominika přibližuje nejen svými recepty, ale také zvyklostmi, včetně toho, proč se má dávat skřítkovi na Vánoce miska s kaší nebo kde se vzala posedlost po sladkém a po kávě. 

LN: Na švédském vánočním stole by mělo být dvacet pokrmů ak vánočnímu stolu bychom měli přijít sedmkrát, píšete v kapitole Vánoce. Dokonce je stanoveno, co a v jakém pořadí si brát. V prvním kole nakládané sledě, ve druhém studené rybí předkrmy, pak teplé, následují masové kuličky a pečená žebírka, předposlední jsou sýry. Vše končí kávou a dezertem. Vaří se s tím vším někdo?
Nikoho takového neznám, můj muž jednou navařil šestnáct chodů. Řepový salát, bramborový salát, nakládaného lososa či sledě si dnes lze jednoduše koupit. Teplá jídla, jako je šunka nebo oblíbená rybí specialita Janssonovo pokušení (zapečené brambory se šproty, cibulí a smetanou), se naopak spíše vaří. O pořadí už také mnozí nevědí, berou si, na co je chuť.

LN: Jak to u Švédů na Štědrý den vypadá?
Od rána se připravuje večerní menu, ve tři hodiny celá rodina usedne k televizi a společně sledují Kačera Donalda, bývají to různě sestříhané epizody. Švédi jsou hodně ovlivněni americkou kulturou, tak asi proto. Jednou se veřejnoprávní televize rozhodla Kačera Donalda nevysílat. Byl z toho velký humbuk, hned další rok ho opět dávali.

LN: Na Vánoce se večeří formou švédských stolů. Tento způsob stolování se rozšířil v roce 1939 na Světové výstavě v New Yorku, kde se tak jedlo ve švédském pavilonu. Je to stále oblíbený způsob stolování?
Velmi, hlavně u velkých svátků, hostin a oslav. Během adventu se v restauracích často pořádají takzvané vánoční stoly, kam jdete s rodinou nebo přáteli. Nabízejí to samé menu, které se jí i na Štědrý den. Mnozí jsou tudíž vánočního jídla přejedeni ještě před Štědrým dnem, a proto si pak také hromadně 25. prosince objednávají pizzu.

LN: Jak je to se sladkostmi?
Pečou se perníčky. Z nich také děti staví perníkový dům, zdobí ho a na konci Vánoc zboří. Na vánoční tabuli se podává dezert nazvaný rýže `a la malta. Paradoxem je, že s ostrovním státem Maltou nemá nic společného, jedná se o zkomoleninu francouzského riz `a l’amande, rýže s mandlemi. Do mléčné kaše se hodí jedna mandle, kdo ji najde ve svém talíři, se podle pověry příští rok vdá nebo ožení. Švédové také plní jeden talíř s kaší a nechávají ho venku pro domácího skřítka, aby rodině nezpůsoboval příští rok problémy.

LN: Vaše Švédská kuchařka je plná jednoduchých receptů, málo ingrediencí, snadné postupy. Byl to váš záměr, nebo je jejich kuchyně skutečně taková?
Švédové vaření moc nekomplikují. Stejně jako v životě, v designu... Spokojí se s málem - a asi i proto jsou ve svých životech celkově spokojenější.

LN: O tamní kuchyni se hodně píše v souvislosti s vlnou new nordic cousine, s návratem k lokálnosti... 
Ten návrat ke kořenům pochází už ze 70. let 20. století, kdy v zemi proběhla takzvaná zelená vlna. Lidé se obraceli politicky doleva a stěhovali se na statky a tam pěstovali zeleninu a chovali dobytek. Na to dnešní fenomén navázal. Švédové si například velmi zakládají na původu masa - aby pocházelo ze Švédska, jejich normy jsou velmi přísné. Ekologické produkty tu také nejsou tak drahé jako například v Česku. Rozdíl mezi eko a neeko je jen pár švédských korun. 

LN: V knize píšete o kvašení ryb, konkrétně sleďů, což je tradiční skandinávský způsob konzervování potravin. Nepopisujete to moc vábně. Co je na tom tak hrozného? A dá se k tomu projíst jako třeba k olivám?
Ryba několik týdnů leží ve slaném nálevu v pokojové teplotě. Smrdí jako zdechlina. Manžel to má hodně rád. Já jsem to poprvé ochutnala v 18 letech, když pro mne moje rodina, u níž jsem bydlela, uspořádala hostinu. Tehdy jsem snědla jednu roličku s bramborami a cibulí a stačilo mi to. Nedávno jsme to zkoušela znova kvůli kuchařce a už mi to chutnalo víc.

LN: Švédové prý milují sladké. Důvodem této národní vášně, která se rozmohla v 19. století, je rozvoj průmyslové výroby cukru z cukrové řepy, vysvětlujete v knize. Co máte ze švédských sladkostí nejradši vy

Miluju dort Princezna, potažený zeleným marcipánem a uvnitř se šlehačkou a s piškotovým těstem. Do receptů ale dle mého dávají příliš cukru. Když jsem kuchařku psala a recepty zkoušela, cukr jsem ubírala.

LN: Na jejich postavách ale tato záliba není moc vidět.
Je to sportovní národ, jsou otužilí, chodí ven za jakéhokoli počasí. V současné době se ale mluví o tom, že švédské děti začínají být obézní. Drží se tam jeden zajímavý zvyk - protože by děti podle nich neměly jíst sladkosti každý den, dostávají je jen jednou týdně, v sobotu.

LN: Je pro švédské sladkosti něco typické?
Používají hodně mandle a mandlovou mouku. Jako námořní velmoc měli tu výhodu, že se sem hodně ingrediencí dováželo z dalekých zemí, třeba kardamom, který se dává například do skořicových šneků, nebo hřebíček. Švédové také slaví Den vaflí.

Barbora Postránecká, spolupracovnice LN
  • 1Diskuse