130 let
Tuvia Tenenbom, spisovatel, dramatik.

Tuvia Tenenbom, spisovatel, dramatik. | foto: Petr Topič, MAFRA

Tenenbom: Přijímání uprchlíků je německá kampaň. Chtějí se očistit od nacistické minulosti

Lidé
  •   20:32
PRAHA - Němci si z přijímání uprchlíků udělali velkou kampaň, kterou se snaží očistit před zraky celého světa. Se svou minulostí se však stále nevypořádali. Projevy antisemitismu nejen zde, ale i v celé západní Evropě nebezpečně sílí. Musíme proti nim bojovat, říká známý izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom. Němcům a jejich vztahu k uprchlíkům a cizincům se věnuje ve své poslední knize „Čau uprchlíci“. Tenenbom také vystoupí na Meltingpot fóru.

Lidovky.cz: Text na přebalu knihy popisuje Německo jako reklamu na dobro. Ale skrze příběhy lidí odhalujete úplně jinou tvář Německa. Čekal jste to?
Rozhodně ne, čekal jsem pravý opak. Na internetu vídáme fotky Němců vítajících uprchlíky. Lidé jsou rozhodnutí každému pomoci, politici mluví o tom, jak je všechno skvělé. Tak jsem si to také představoval. Ale pak jsem mluvil s uprchlíky, díky trikům i znalosti arabštiny se dostal na místa, kam se člověk běžně nedostane. A setkal se s naprostým opakem. Byl to šok.

MELTINGPOT

Inspirativní řečníci, zajímavé přednášky, možnost diskuse - to je ve zkratce mezinárodní fórum Meltingpot v rámci Colours of Ostrava, které se uskuteční od 17. do 20. 7. 2019.  Celý program fóra Meltingpot najdete zde:   
https://www.meltingpotforum.com/cs

Lidovky.cz: Kromě otřesných podmínek, které v uprchlických táborech panují, upozorňujete také na napjaté soužití lidí různého původu a náboženství.
Německá vláda nevidí, odkud tito lidé přicházejí. V občanských válkách na Blízkém východě, v Afghánistánu i dalších zemích proti sobě bojují a zabíjejí se. Představte si, že jste jedním z nich, z malé vesnice nebo města v Sýrii. A v táboře vedle vás je člověk, který zabil vašeho otce nebo znásilnil vaši dceru. Jak byste se cítili? Je hloupost umisťovat je na jedno místo.

Lidovky.cz: Z vašeho vyprávění se až zdá, že se německá vláda k uprchlíkům v táborech někdy ani jako k lidem nechová..
Ano. Na druhou stranu mnoho těchto táborů, které jsou v knize popisovány, už nefunguje a lidé byli přemístěni na jinam. Otázkou tedy je, jak se jim žije teď? Chodí jejich děti do škol? A do jakých? Mají tito lidé práci, přístup do mešit? Anebo jen chodí po ulicích a nic nedělají? Odpověď na tuto otázku nemám. Ale podle toho, co jsem viděl v táborech, nemám velká očekávání.

Lidovky.cz: Popisujete, jak nákladná je cesta do Evropy. Kdo jsou tedy lidé, kteří sem přicházejí?
Někteří z nich nejsou ani uprchlíci. Abyste se dostali do Německa, musíte zaplatit pašerákům, žít z něčeho po cestě a to všechno stojí hodně peněz. Mluvíme o nich jako o chudých uprchlících, ale ti, kteří opravdu nic nemají, jsou ve skutečnosti stále na Blízkém východě či v Afghánistánu. A to je ta nejsmutnější věc.

Vítat uprchlíky, bránit Palestinu, nenávidět Trumpa. Korektnost je v USA náboženství, říká spisovatel

Lidovky.cz: Co tedy znamená být uprchlíkem v dnešní Evropě?
Pro muslimské uprchlíky to není lehké. (Německá kancléřka) Angela Merkelová jejich přijetí představila jako něco hezkého: jsme nejbohatší země v Evropě, vítejte. Je to však jen PR akce, jejíž základy jsou sporné. V Německu je úplně jiná kultura, jiný životní styl. Jestli chcete být jako Němci, musíte se vzdát své víry, všeho. Například křesťané. Chodí do kostelů, setkávají se tu se svými přáteli. Představte si, že jste muslim. Kam půjdete? Navíc Německo je stále relativně rasistický stát a když nejste Němec, nevypadáte tak, nemají pro vás moc respektu. Taková je pravda. A mnoho uprchlíků chce pryč.

Lidovky.cz: Je tahle PR akce způsobem, jak se Německo snaží vypořádat se svou minulostí? Přijímáním uprchlíků si vylepšit svou tvář?
Přesně tak to je. Utrácejí mnoho peněz, aby vypadali dobře. Staví sakrální stavby, do budování židovského centra investovali desítky milionů euro. Německo mění svoji tvář. Svět si pamatuje jejich nacistickou historii a jim se to nelíbí. Myslí si, že si to nezaslouží, naopak o sobě smýšlejí jako o dobrých lidech.

Lidovky.cz: Jak dlouho je možné tuto kampaň udržet?
Dokud v ní budou pokračovat, bude fungovat. A nemyslím si, že mají v plánu v dohledné době přestat. Z pohledu PR to bylo výborné rozhodnutí. Podívejte se na Maďarsko. V tomhle ohledu má špatnou pověst, protože nechtělo uprchlíky přijmout. Že si chtějí zachovat svou kulturu, je zase úplně jiný příběh. Kdyby přijali 10 milionů uprchlíků, pro svět by to bylo krásné. Ale co pak? To stejné platí i pro Českou republiku. Německo je přijalo, investovali hodně peněz, ale jim se to vyplatí. Všechno je politika a obchod, lidé je nezajímají. Dva miliony uprchlíků, kteří k nim v posledních letech přišli, jsou vzhledem k jejich velikosti nic, jen zlomek. Ale nevíme, co se stane za deset let. Až se jejich děti dozví, co si rodiče prožili, když přišli do Německa, mohou se třeba obrátit proti vládě. Zabere roky, než získáme odpověď.

Tuvia Tenenbom pochází z izraelského města Bnej Brak, ale žije v USA.

Lidovky.cz: Může to Němcům skutečně pomoci?
Jsou schopní lidi přesvědčit. Kdyby si všichni stále mysleli, jak je Německo špatné, nekupovali by si Mercedesy, BMW, Audi a další výrobky. Když máte tolik peněz a neustále se věnujete PR, zabírá to na hodně lidí. Je to obrovská mašinérie o bilionech euro. Přesvědčili i mě, předtím, než jsem navštívil uprchlíky.

Ne všechny země s nimi mají historicky špatné zkušenosti jako například Česká republika, Polsko nebo Maďarsko. Neuvědomují si, co se stalo. Cestoval jsem po Evropě, po Blízkém východě a říkal, že jsem Němec. A lidé mě respektovali. Byli upřímnější, než kdybych se jim představil jako Žid nebo Američan. Německo v čele s Angelou Merkelovou je bráno jako poslední bašta svobody a lidských práv v Evropě. Má to se skutečnou situací něco společného? Nemá. Je to jen tvář, kterou ukazují světu a lidé tomu věří.

Lidovky.cz: Za Němce jste se vydával i ve Velké Británii, kde jste posledních sedm měsíců pracoval na nové knize. Setkal jste se tu s antisemitismem?
Ano, až příliš, bohužel. Antisemitismus je jako jed v mozku. Někteří lidé ve Velké Británii mi jako Němci říkali hrozivé věci jako že Hitler nedokončil svou práci a podobně. Společnost je zde rozdělená na třídy a Židé jsou v té nejnižší. Když jsem s Brity mluvil, spíše hovořili o Palestině než o brexitu. O něm se bavit nechtějí. Když čtete noviny, řekli byste, že o ničem jiném nediskutují. Je to ale naprosto vzdálené realitě, nechtějí o brexitu ani slyšet. Během cestování po zemi jsem mluvil se stovkami lidí a zjistil, že skutečnosti je naprosto odlišná, než jak ji prezentují média.

Lidovky.cz: Na fakt, že Evropané jsou více protižidovští než samotní muslimští uprchlíci, jste narazil už v knize o Německu.
V západní Evropě je cítit více antisemitismu od bělochů než od lidí snědé pleti. Muslimové ve Velké Británii pocházejí ze zemí jako Pákistán nebo Afghánistán. Nevědí nic o Blízkém východě, Židé je nezajímají. Proti Židům se staví Evropané. Antisemitismus je zakořeněný v kontinentu, nikdy nezmizel. Čím dále jsme od holokaustu, tím více lidé zapomínají na historii. Že i jejich předci zabíjeli muže, znásilňovali ženy, a nakonec pozabíjeli děti. Nevidí to a je pro ně lehké jít proti Židům. Před dvaceti lety to bylo nemyslitelné, Němec by radši spáchal sebevraždu, než proti nim vystoupil. Dnes je to módní.

Lidovky.cz: Jak se dnes proměnila mapa projevů antisemitismu?
Země východní Evropy a pravicové strany byly dříve velmi protiizraelské, na rozdíl od středolevicových stran, které Židy podporovaly. Dnes už tomu tak není. Když se ve východních státech mluví o Izraeli, mluví se o Židech, ne o Arabech zde žijících. Antisemitismus se přesunul do levice. Svět se nám mění před očima. Lidé, kteří by neměli být rasisty, jimi jsou.

V dnešní Británii je antisemitská dokonce i nejsilnější strana, labouristé. Není to krajní pravice, ani krajní levice, je to hlavní proud. Je to stejná strana, která ve svých materiálech uvádí svobodu a lidská práva pro všechny, že jsme si všichni rovní, že je protirasistická. Jsou protirasističtí, dokud se neobjeví Žid. Předseda Jeremy Corbyn a další přední představitelé strany jsou antisemité. A lidé tyto politiky volí. Taková je situace ve Spojeném království. Židé musí čelit násilným útokům a nadávkám. Není to normální. Musíme s tím bojovat.

Tuvia Tenenbom.

Lidovky.cz: Jaký je nejlepší způsob obrany?
Říct pravdu, i když není příjemná nebo slušná. Když vidíte rasistu, musíte být schopní na něj ukázat prstem a nazvat ho rasistou. Musíme říct jsi rasista, antisemita. Je to první krok. Ukázat na člověka, který vás chce zabít. Židé se stále bojí ozvat, vystoupit proti lidem ve svém okolí. Ale je na čase, aby se probrali. Černoši v Americe nezískali svobodu tak, že chodili do kostela a modlili se. Zbavili se otroctví tím, že vyšli do ulic a demonstrovali.

Lidovky.cz: Svými knihami vlastně taky ukazujete prstem na příznivce těchto názorů. Věříte, že tam můžete k tomuto kroku inspirovat i další?
Doufám, že inspiruji více a více lidí. Žijeme v době nových médií a všechno je o tom, jak co vypadá. Věřím, že otevřeně nazvat rasistu rasistou ovlivní společnost. Takový je můj názor.

Tuvia Tenenbom

Izraelský autor, novinář, dramatik a esejista Tuvia Tenenbom se narodil roku 1957 v ortodoxní židovské rodině, brzy se však usadil v New Yorku. Je známý svou politickou nekorektností, humorem a umem pokládat otázky tak, že odhalí skutečnou pravdu.

Jeho prozatím poslední knihou je dílo „Čau uprchlíci“ zabývající se dopadem uprchlické krize v Německu. Skrze výpovědi utečenců, kolemjdoucích, ale i politiků z radikálních stran jako je Pediga či AfD skládá obrázek dnešní společnosti a podává krutou zprávu o realitě, která jak v Německu, tak v celé západní Evropě panuje. Důležité je pro něj téma antisemitismu, kterému se výrazně věnoval také ve svých předchozích knihách – „I Sleep in Hitler’s Room,“ „Chyťte Žida“ nebo „Všechny jejich lži“.

Autor: Anna Mikolandová