"V září 1980 se mnou v Curychu navázal kontakt zahraniční agent tajné služby. (...) Hodně se spekulovalo o strůjcích atentátu - od bulharské tajné služby, KGB, CIA, Vatikánu či mafie. Jen já znám pravdu a odhaluji ji ve své knize. Mohu říci, že objednávka pocházela z cizího státu a cílem mělo být papeže zranit, ne zabít," řekl v interview podle DPA Agca, který strávil ve vězení v Itálii a v Turecku téměř 30 let. "Slíbili mi, že budu po několika letech v žaláři propuštěn na svobodu, ale věci se nakonec seběhly jinak," konstatoval Turek.
Agca postřelil hlavu katolické církve 13. května 1981 v Římě. Zadržen byl okamžitě po činu a v červenci téhož roku odsouzen na doživotí. Jen pár dnů po atentátu papež Agcovi veřejně odpustil a v roce 1983 ho navštívil v cele.
"Řekl jsem papeži, že lituji, že jsem mu způsobil bolest. Nyní jsem přesvědčen o tom, že tento papež byl jasnou hvězdou pro lidstvo uvržené do temnoty a nejobdivuhodnější osobností 20. století", prohlásil podle APA dvaapadesátiletý Agca.
V roce 2000 dostal Agca milost od italského prezidenta. Poté si v Turecku odpykával ve vězení trest za vraždu známého tureckého novináře, kterého v roce 1979 zabil údajně na pokyn ultranacionalistické skupiny Šedých vlků.
Vojenští lékaři, kteří jej v roce 2006 zkoumali, konstatovali těžkou poruchu osobnosti a asociální chování. Z věznice v Ankaře byl propuštěn v lednu 2010.
K motivu svého tehdejšího činu Agca nejdříve uváděl, že jednal sám. Později tvrdil, že si ho najala bulharská tajná služba. Ta údajně jednala z pověření sovětské tajné služby, která se obávala rozdmýchání protikomunistických revolt kvůli papežově podpoře disentu v tehdejších satelitech Sovětského svazu. Nakonec Agca tuto verzi popřel. Poté dokonce z vězení prohlásil, že "bez pomoci některých kněží a kardinálů by útok nikdy nemohl provést".
