130 let
György Konrád, maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v...

György Konrád, maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v době komunismu. | foto: ČTK

Po těžké nemoci zemřel maďarský spisovatel a disident György Konrád. Bylo mu 86 let

Lidé
  •   21:18aktualizováno  22:25
Budapešť - Ve věku 86 let v pátek zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl Konrád těžce nemocný a zemřel doma v Budapešti.

Zemřel miliardář T. Boone Pickens, známý jako ‚ropná vědma‘. Bylo mu 91 let

Konráda mezinárodně proslavil román Kurátor z roku 1969, který od roku 1996 znají i čeští čtenáři. Kvůli politickým názorům později maďarští komunisté zakázali vydat jeho dílo Zakladatel města (1977). V češtině mu loni vyšly paměti pod názvem Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem.

V rozhovoru pro deník Die Zeit z roku 1974 Konrád řekl: „Píšu to, co píšu. Státní nakladatelství v Maďarsku ať si z mého díla vydají, co chtějí. Já se snažím vydávat co nejvíc,“ řekl Konrád, který byl v posledních desetiletích komunismu v Maďarsku zakázaným autorem.

Narodil se do bohaté židovské rodiny 2. dubna 1933 v Debrecínu ve východním Maďarsku. Konrád přežil spolu se svou nejbližší rodinou holokaust, na rozdíl od mnoha svých příbuzných.

Konrád byl považován za neochvějného obhájce osobních svobod. Angažoval se v protikomunistickém disentu a v roce 1988 stál u zrodu liberální politické strany Svaz svobodných demokratů (SZDSZ). Od roku 1989 byl jedním z hlavních myslitelů, kteří se v Maďarsku podíleli na přechodu k demokracii.

Podle agentury Reuters byl otevřeným kritikem konzervativního premiéra Viktora Orbána, který vládne od roku 2010. Konrád mu vyčítal především jeho zásluhu na erozi demokracie v Maďarsku. „Má země začíná připomínat postsovětské diktatury ve střední Asii, někteří jí dokonce říkají Orbánistán. Mnoho mladých Maďarů se chystá odejít, mnoho z nich do západní Evropy,“ napsal v článku pro americký deník The New York Times.

V letech 1990-1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů s bezmála stoletou historií, které se skrze literaturu snaží propagovat porozumění mezi národy a svobodu slova. V letech 1993-1997 pak pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl vyznamenán mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Autor: ČTK