Vardaová, která dostala v roce 2017 čestného Oscara za celoživotní dílo, patřila v 60. letech ke klíčovým postavám takzvané nové vlny francouzského filmu. Byla jedinou ženou mezi režiséry, kteří byli k tomuto hnutí řazeni.
Tehdy ji proslavil snímek Cléo od pěti do sedmi zachycující prakticky v přímém přenosu dvě hodiny života mladé pařížské zpěvačky, která čeká na výsledky rozhodujícího lékařského vyšetření.
Narodila se v květnu 1928 v Bruselu jako Arlette Vardaová francouzské matce a řeckému otci. Nejprve studovala v Paříži umění a posléze fotografii. Začínala jako fotografka ve slavném pařížském Národním lidovém divadle (TNP), kde působili režisér Jean Vilar a slavný herec Gérard Philippe.
Zemřel Valerij Bykovskij, jeden z prvních sovětských kosmonautů |
Již její první celovečerní film La pointe courte z roku 1954 s Philippem Noiretem, na kterém pracoval jako střihač další později slavný režisér Alain Resnais, je považován za předchůdce nové vlny.
Z pozdějších snímků na sebe upozornil zejména Bez střechy a bez zákona, za který dostala v roce 1985 Zlatého lva na festivalu v Benátkách a představitelka hlavní role Sandrine Bonnaireová francouzskou filmovou cenu Césara. Snímek sleduje ve zpětném pohledu posledních několik dní v životě dívky na okraji společnosti, která byla nalezena umrzlá v příkopě.
Vardaová byla také uznávanou dokumentaristkou. K vrcholům její filmografie patřil snímek Všichni možní sběrači (Les glaneurs et la glaneuse) z roku 2000 o chudých, kteří sbírají na polích nebo na trzích zapomenutou nebo neprodanou zeleninu. Za film Les Plages d ?Agnes (Agnesiny pláže) dostala v roce 2009 Césara. V roce 2015 získala také čestnou Zlatou palmu.
Se současným francouzským umělcem známým pod pseudonymem JR například projížděla francouzský venkov ve fotografujícím náklaďáku. Na základě těchto cest pak vznikl dokument Visages, villages (Tváře, vesnice) z roku 2017.
Její poslední snímek Varda par Agnes (Vardaová očima Agnes) se promítal v únoru na festivalu v Berlíně, kde režisérka dostala čestnou cenu. Podle ní byl tento film „způsobem, jak říci sbohem“.
Vardaová byla ženou známého režiséra Jacquesa Demyho, který zemřel v roce 1990.
