Narodil se 21. března 1913 v Uherském Ostrohu. Odmaturoval v roce 1933 na Obchodní akademii v Uherském Hradišti. Téhož roku nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 27 v Rimavské Sobotě a v únoru 1934 byl přemístěn k hraničářskému praporu 9 ve stejném městě. V letech 1934 až 1936 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a od srpna 1936 velel pěší četě hraničářského praporu 5 v Chebu. V období od dubna do konce září 1938 byl velitelem čety 4. roty tohoto praporu v Ostrově u Karlových Varů.
Operace AnthropoidSpeciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje. Více čtěte zde. |
Po okupaci se zapojil do činnosti Obrany národa, byl jmenován velitelem úseku Uherský Ostroh. Po zatčení jeho nadřízeného, pplk. Vladimíra Štěrby, odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie a 1. ledna 1940 se přihlásil do čs. exilové armády. Po porážce Francie byl 17. června 1940 evakuován do Velké Británie. Zde byl do roku 1942 velitelem čety důstojníků u brigádní kulometné roty Čs. samostatné brigády. Poté absolvoval parašutistický výcvik a množství specializovaných kurzů. Na jižní Moravě byl vysazen 12. dubna 1944 jako velitel paraskupiny CARBON.
Úkolem skupiny bylo kontaktovat domácí odboj na jihovýchodní Moravě, organizovat zpravodajskou činnost a připravovat v tomto prostoru po přiblížení fronty ozbrojené povstání. Po přistání se čtyřčlenná skupina nesešla, parašutisté František Kobzík a Josef Vanc byli u Rudic u Bojkovic udáni a před zatčením dali přednost smrti z vlastních zbraní.
Nepohodlní |
Nicméně radista, četař aspirant Jaroslav Šperl, a velitel, kapitán František Bogataj, navázali v Ostrožské Nové Vsi kontakt s Obranou národa a ve spolupráci se skupinami CLAY a CALCIUM navázali kontakt také s Londýnem. Posléze bylo touto cestou vykorespondováno celkem sedm úspěšných a jedenáct částečně úspěšných shozů zbraní. Jejich množství postačilo na vyzbrojení tří pěších praporů. V závěru války skupina zorganizovala také 44 sabotážních akcí a 27. dubna 1945 osvobodila Popovice ještě před příchodem Rudé armády. Svými výsledky se skupina řadí mezi nejúspěšnější západní výsadky.
Po válce František Bogataj absolvoval Vysokou školu válečnou a byl jmenován přednostou II. zpravodajského odboru v Banské Bystrici. Po únorovém převratu byl 1. května 1948 dán na dovolenou s čekaným a brzy poté odešel do exilu. Z německého území se účastnil třetího, protikomunistického odboje. Od konce padesátých let žil v USA, kde pracoval jako bankovní úředník. Do důchodu odešel jako vicepresident „American National Bank“ v Chicagu. Po roce 1989 byl ve vlasti rehabilitován a v roce 1993 povýšen do hodnosti generálmajora. Zemřel 4. února 1999 v Saint Germain ve Spojených státech.