- 22. května 2022 5:00
Lékaři provedli první transplantace, při kterých voperovali těžce nemocným pacientům původně prasečí orgány s cíleně pozměněnou dědičnou informací. První člověk přežil s takovým srdcem pouhé dva měsíce. Je to konec nadějí, nebo začátek průlomu v medicíně? | foto: Profimedia
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
David Bennett zemřel 8. března 2022. V hrudi sedmapadesátiletého Američana v té chvíli dotlouklo prasečí srdce, které mu dva měsíce předtím transplantovali lékaři z University of Maryland. Podobně jako mnoho dalších lidí s těžce nemocným srdcem čekal Bennett na transplantaci. Protože ale nedodržoval léčebný režim, lékaři ho z pořadníku na transplantaci vyškrtli. Svým nezdravým životním stylem by transplantovaný orgán ničil.
Když pak Bennetta postihla těžká srdeční arytmie, ocitl se na prahu smrti. Z krajního ohrožení života by mu nepomohla ani pumpa, kterou lékaři voperují některým pacientům. Z těžce nemocného srdce tím sejmou podstatnou část jeho práce do doby, než se najde vhodný orgán pro transplantaci.
Připojte se ještě dnes a získejte: