22. června 2011 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Archeologie z nebe: hrob je tečka v obilí

Archeolog Martin Gojda sleduje místa vyznačená na mapě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Archeolog Martin Gojda sleduje místa vyznačená na mapě | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Letím asi 300 metrů nad zemí rychlostí 150 kilometrů v hodině. V kabině čtyřmístného letadla sedím společně s pilotem, redakčním fotografem a hlavní postavou celé akce Martinem Gojdou.

Téměř před 15 lety koupil za grantové peníze starší cessnu pro Archeologický ústav Akademie věd a zahájil v Česku průzkum památek ze vzduchu. Zároveň vyučuje metody letecké archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni.

Letíme skoro na boku, na poli pod námi jsou vidět zřetelné obrysy geometrického útvaru. Sytě zelený porost vymezuje velký ovál a v jeho těsném sousedství rozměrný obdélník.

Letecká archeologie

Jde o středověkou ohradu, která na přelomu 12. a 13. století obklopovala venkovský dvorec. Z jednoho rohu obdélníku vybíhá tmavě zelená úsečka. Cesta spojující usedlost s dodnes existující polní vozovkou.

Blížíme se k Řípu, kostelík na vrcholu kopce máme na dosah. Stroj se stáčí doleva a krouží nad blízkou vsí. V mladém obilí jsou patrné dva útvary. Čtvercový o délce strany dvanáct metrů a kruhový o průměru deset metrů.

Dva hroby ohrazené příkopem. Rozměry určuje archeolog podle stop traktorů v poli.

Jak dokáže archeolog tak přesně určit rozměry obrazců? "Jako měřítko slouží šířka stop od traktorů, které projely polem. Vzdálenost pneumatik se pohybuje okolo dvou metrů.

Dalším měřítkem je vzdálenost mezi jednotlivými stopami od zemědělské techniky. V průměru jsou od sebe 20 metrů," vysvětluje Martin Gojda.

Čtverec i kruh mají uprostřed tmavou tečku. "To jsou hroby. Když jsme je ze vzduchu objevili, jeden jsme v roce 1997 prozkoumali podrobněji," říká Gojda. Archeologové našli ozdobné kování k opasku. Odborníci pak podle typu zdobení určili, že nebožtíka pochovali nedaleko Řípu přibližně v pátém století př. n. l.

Čtvercový a kruhový obrazec kolem hrobů vznikl v obilí díky tomu, že je v těchto místech půda o něco vlhčí nebo výživnější než v okolí. Kolem hrobů vykopali tehdejší lidé příkopy, aby vymezili jejich prostor vůči okolí. U kruhového lze dokonce rozpoznat i malou mezeru, to je vchod ke hrobu.

Letecká archeologie

Příkopy během let zasypala zemina z mohyl, které stály nad hroby a časem se rozvalily. Mohyly nasvědčují, že mohlo jít o pohřby významných osob. Ale kromě kování k opasku se při pozemním průzkumu už nic jiného nenašlo.

"Hroby se vykrádaly brzy po pohřbu, dokud ještě bylo patrné jejich umístění," vysvětluje archeolog praktiky zlodějů.Hroby obklopené zasypanými příkopy nelze po sklizni vůbec rozpoznat. Proto se hlavní sezona leteckého archeologa řídí polními pracemi.

Optimální podmínky k pozorování panují od konce dubna do druhé poloviny června. Tehdy je mladé obilí ještě světlezelené, takže tmavěji zbarvené porosty vyniknou nejlépe. Vyhledávat objekty z letadla lze ale až do sklizně.

Nakonec nám Martin Gojda představuje unikátní objekt. Kousek od mělnického zámku se v poli rýsuje asi osmdesát metrů dlouhý obrys dělostřelecké reduty. Má nezvyklý tvar připomínající křídla motýla.

Unikátní tvar dělostřelecké reduty

Obvykle se dělostřelecká opevnění stavěla na půdorysu šestiúhelníku. Tady u soutoku největších českých řek jsou celkem tři "motýlí" bašty. Mohou pocházet z třicetileté války, kdy se útočníci pokoušeli dobýt mělnický zámek, nebo až z 18. století.

Přesněji určí stáří až pozemní výzkum. Buď začne na podzim po orbě, kdy radlice pluhů vyhrnují k povrchu úlomky různých předmětů, nebo se udělá několik mikrosond.

Osm set teček

Přesnou polohu všech zpozorovaných objektů dnes už určuje GPS navigace vestavěná přímo do fotoaparátu, ale archeolog Gojda pro jistotu všechny nálezy ještě zakresluje do podrobné papírové mapy.

Černé body na mapě vyznačují místa,kde se podařilo objevit stopy památek

Celkem přibližně 800 černých teček vypovídá o počtu objevených hrobů, polozemnic, jam na zásoby i odpad nebo míst, kde lidé těžili písek či jiný stavební materiál.

Nejstarším nálezem jsou až 40 metrů dlouhé domy v okolí Mělníka. Lidé je zde postavili přibližně před 7,5 tisíci roky. Nejmladší objev je z poloviny 19. století a nachází se na pravém břehu Labe u Litoměřic.

Sedm rozměrných dělostřeleckých redut zde vybudovali pro ochranu severního předpolí terezínské pevnosti, kde tehdy pobývala vojenská posádka.

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Dokumentarista Olga Malířová Špátová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Belmondo Mých tisíc životů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...

DENÍK MÁMY: Moje práce zaplatí akorát školku
DENÍK MÁMY: Moje práce zaplatí akorát školku

Když člověk hledá, najde. A někdy vyzkoušíte to, co jste tak dlouho sháněli, ale dojde vám, že to vlastně vůbec není práce pro vás.