Prezident Světového židovského kongresu (WJC) Ronald Lauder začátkem listopadu muzeum vyzval, aby sbírku odmítlo. Podle něj existuje velká pravděpodobnost, že některá díla byla získána nezákonně a instituce se vystavuje riziku žalob.
Švýcarské Muzeum výtvarného umění v Bernu přesto nejspíš kontroverzní sbírku výtvarného umění přijme. Zástupci instituce a německé vlády se k věci oficiálně vyjádří až na pondělní tiskové konferenci.
27,5 miliardy korun
O Objevení Gurlittovy sbírky před rokem překvapilo celý svět. Ačkoli německé úřady obrazy a další díla ve sběratelově mnichovském bytě zabavily už v roce 2012, veřejnost o tom informovaly až mnohem později.
Letos se navíc našly další dvě stovky děl uskladněných v Gurlittově nemovitosti v Salcburku. Sbírka v odhadované hodnotě až jedné miliardy eur (27,5 miliardy korun) obsahuje téměř dva tisíce položek a jsou v ní zastoupena i velmi slavná jména - mimo jiné Eugene Delacroix, August Rodin, Edouard Manet, Henri Matisse, Marc Chagall či Pablo Picasso.
Navrácená sbírka
Jedenaosmdesátiletý Cornelius Gurlitt, syn obchodníka s uměním Hildebranda Gurlitta, letos v květnu zemřel. Stalo se tak necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburgu rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky. Gurlitt v závěti sbírku odkázal soukromé nadaci Muzea výtvarného umění v Bernu. Muzeum dostalo šest měsíců na rozhodnutí, zda díla přijme.
Otec Cornelia Gurlitta získal stovky hodnotných obrazů a soch v době, kdy pracoval pro nacistický režim, a proto dodnes není zcela jasné, zda některé z nich nebyly ukradeny nebo se jich jejich židovští majitelé nevzdali pod tlakem.
