Brown jako ministr financí prý v nekonečných sporech, které vedl s Blairem, často „vybuchoval jako sopka“ a byl „otravný a sžíravý“. Brown a Blair byli začátkem 90. let nastupujícími hvězdami Labouristické strany. Po náhlé smrti lídra Johna Smitha v roce 1994 se dohodli, že Blair bude usilovat o premiérské křeslo, ale později ustoupí Brownovi. Tuto dohodu ale Blair porušil. „A ne jednou, dokonce několikrát,“ napsal Prescott.
Brown tak po třináct let trpěl v postavení zatrpklé stranické dvojky. Cherie Blairová ve své knize Speaking for Myself, z níž o víkendu otiskly úryvky britské deníky, píše, že Brown „chrastil klíči“ nad hlavou jejího manžela, když labouristé utrpěli v dubnu 2004 nezdar v místních volbách - především kvůli tomu, že Blair zavedl Británii do války v Iráku.
Cherie své první paměti vydává necelý rok poté, co se její manžel vzdal premiérské funkce. Jedním z největších problémů, které ji trápily, byla komunikace s tehdejším Blairovým mluvčím a mediálním poradcem Alastairem Campbellem.
Popisuje například, jak se pohádali kvůli ženě, kterou Cherie najala jako módní poradkyni. V den, kdy Blair pronesl svou historicky první řeč jako lídr na sjezdu labouristů v Blackpoolu, Campbell přišel s tím, že bulvární deník The Sun hodlá otisknout lechtivé fotografie Cheriiny poradkyně Carole Caplinové, která ji doprovázela i na sjezdu. Následovala ostrá výměna názorů, v níž Campbell nešetřil sprostými slovy. Co na tom, že Caplinové snímky byly léta staré, pořízené v 18 letech jejím tehdejším přítelem. „Carole!... Kde sakra je?!... Tahle příšerná ženská nám zkazila náš nádherný den!“ přiřítil se zuřící Campbell do šatny. Po emotivním výlevu pak Carole vyhodil.
Zdaleka nejhorší zkušeností pak pro Cherie byla situace, kdy po potratu ležela v nemocnici a jedinou starostí jejího manžela a Campbella bylo, jak předejít spekulacím o chystané invazi do Iráku.
V roce 2002 se totiž Blairovi chystali odjet na dovolenou do Francie. Cherie však potratila a Blair dostal strach, že odklad nebo zrušení dovolené bez vysvětlení vyvolá falešné obavy, že invaze je na spadnutí. Jakmile mu o potratu řekla, oznámil to rodině a Campbellovi. Vzápětí jí volal zpět, že se s Cambellem rozhodli informaci uveřejnit.
„Nevěřila jsem vlastním uším. Ležela jsem tam, krvácela a oni mluvili jen o tom, co řeknou médiím. Zavěsila jsem a v bolestech zírala do stropu,“ píše Cherie.
Paměti se pak snažila odlehčit historkou, které se britští literární kritici vysmívají kvůli slabé věrohodnosti. Cherie líčí, jak dva roky před zmíněným potratem, ve svých 45 letech, otěhotněla „ze studu“. Když totiž byli pozváni do letního sídla královské rodiny, zámku Balmoral, styděla se prý s sebou vzít antikoncepci, protože naposledy jí její osobní věci, včetně kosmetického kufříku, vybaloval personál. O devět měsíců později se pak Blairovým narodilo čtvrté dítě -syn Leo.
