Fosilizovanou kostru krokodýla dosud neznámého druhu, kterého vědci našli v roce 2004, se jim podařilo dát z 80 procent dohromady. Ještěr byl pojmenován Montealtosuchus arrudacamposi podle místa nálezu.
Ačkoli nemá žádnou spojitost se savci, kvůli své podsadité stavbě těla a dlouhému čenichu se záhadně podobá velkému psu. „Zvíře se pohybovalo spíše po souši, než aby trávilo většinu času pod vodou a zřejmě dokázalo vyvinout značnou rychlost,“ řekl britskému listu The Daily Telegraph paleontolog Felipe de Vasconcellos.
Podle vědců mělo zvíře dlouhé nohy a měřilo na délku 150–170 centimetrů a vážilo zhruba 40 kilogramů.
„Nozdry měl Montealtosuchus arrudacamposi na přední straně čenichu. Pokud šel do vody, musel držet hlavu zpříma, čímž se stal jednoduchým cílem pro ostatní predátory. Oči měl umístěny postranně jako ostatní suchozemská zvířata,“ dodal Vasconcellos.
Nález tohoto stvoření rozbíjí dosud přijímanou teorii, že původ krokodýlů je třeba hledat na severní polokouli. Na ní však zatím žádný přechodný druh, jenž by mohl být považován za článek, který by pospojoval řetěz evoluce, nalezen nebyl.
Montealtosuchus však dokazuje spojení mezi prehistorickými krokodýly a jejich dnešními příbuznými. Má totiž morfologické rysy z obou forem, respektive někde mezi nimi, upozornili brazilští paleontologové. Montealtosuchus arrudacamposi se živil především mršinami.
V období svrchní křídy obýval písečné kraje se suchým a teplým klimatem, jež trpěly suchy občas narušovanými dešti i záplavovými lijáky.
