Na situaci se navíc negativně podepsaly události na Ukrajině, kdy Polsko ztratilo významného odběratele (tedy Rusko a Bělorusko), a o to více jejich jablka zaplavila české země. Jaké jsou možnosti, že by se česká jablka udržela na trhu a další kácení se zastavilo?
České může být i původně cizí
Aby ovšem nedošlo k mýlce, pojem „staré české odrůdy“ je poněkud zavádějící. Opravdu ryze českých jablečných odrůd existuje velmi málo. Výraz bývá často vztahován i na takové, které jsou v našich zemích zdomácnělé a dlouhodobě se pěstují, svůj původ ale mají mnohdy velmi daleko, třeba ve Francii nebo v Americe. „Na klasické odrůdy, které jsme znali ze zahrad našich babiček, už dnes v nabídce obchodů nenarazíte,“ říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
„Neodpovídaly by současným požadavkům, především těm vizuálním – u chuti je tomu jinak, řada z nich byla chuťové na vysoké úrovni,“ dodává. Mnohé z těchto odrůd by se ani nedaly pěstovat ve velkém, navíc by se to nevyplatilo ani finančně. Na druhé straně jsou takové, které můžete stále koupit v menších firmách – Rubín, Šampion, Topaz nebo Rubinola. Nabídku obchodů však v současnosti ovládá pět mezinárodně nejoblíbenějších odrůd.
„Jsou to Gala, Golden Delicious, Red Delicious, Jonagold, Jonagored, Idared,“ vyjmenovává Martin Ludvík. Podstatné ovšem je, že tuzemská jablka, ať už jejich předkové pocházeli odkudkoli, tvořila dlouho důležitou součást našeho zemědělství. V současnosti je ale leccos jinak.
