Kvůli fámám okolo covidu zemřelo na světě podle vědců nejméně 800 lidí. Jako prevenci pili metanol nebo savo |
Pokud jste plánovali během koronavirového uvolnění vycestovat a přemýšleli jste zrovna nad Finskem, tak pozor. Tahle země podle debat na internetu vlastně neexistuje, bude lepší se jí raději vyhnout. To, co je na mapě nakresleno jako severská země, je totiž jen kus Baltského moře, který Japonsko spolu s Ruskem využívají pro lov ryb. Chudákům Finům namluvili, že bydlí ve Finsku, ve skutečnosti přitom přebývají ve východním Švédsku, jen o tom nemají ani potuchy.
Zrovna tenhle zeměpisný příklad konspirace je už extrémní, ale lidé věří bezpočtu více či méně realistických konspirací. Hlavním problémem všech senzacechtivých lidí však je, že si fakta s oblibou ledabyle překroutí tak, aby jim do teorie zapadala. Stačí zneužít předem připravené činy, nedostatečné vysvětlení událostí či jejich převracení a hlavně neochotu médií do hloubky se zabývat do očí bijícími případy, u nichž je zjevná manipulace s fakty – a živná půda pro teorie o „skutečném“ stavu věcí je na světě. Proč tomu tak je? Odpověď je snadná: věřit je jednodušší. A slastné.
Koronavirus jako zbraň
Konspirační teorie tu byly vždycky, jen jsme je tak vždycky nenazývali. V minulosti lidé věřili na zázraky, kouzla i nadpřirozená stvoření. Tzv. pedagogická strašidla jako klekánice či polednice byla účinným nástrojem pro vystrašení nezbedných dětí, které odmítaly poslouchat rodiče, a i když tyhle příšery nikdy nikdo neviděl, ve společnosti panovala víra, že někde jsou, protože ten život je pak více napínavý. Jsou schované a číhají na své oběti, opravdu, někde tam jsou, sice je nikdo nikdy neviděl, ale tamten stín v rohu vypadá přesně jako vlkodlak… Nebo je to upír?
