Sobota 31. července 2021, svátek má Ignác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Květ krále Francie. Ohrožený a zákonem chráněný kosatec nízký krášlí Moravu

Magazín

  6:06
Potřebujete osázet mokrý břeh zahradního jezírka a chcete doporučit vhodnou rostlinu? Vyzkoušejte některý vlhkomilný kosatec! Rádi byste doplnili sortiment rostlin na suché skalce? Nádherné nízké kosatce vám určitě udělají radost, ať už to budou drobné kosatečky cibulnaté, nebo jen o málo vyšší kosatce s oddenkem.

Zejména na Moravě by touto dobou měl vykvétat kosatec nízký foto: Ladislav Hoskovec

Hledáte pěknou trvalku pro vaši luční zahradní partii či do záhonu? Dám vám skvělou radu, dejte tam kosatec! Jste zahradnický fajnšmekr a chtěl byste nějaký zaručený unikát, který by mohl přezimovat ve vašem nevytápěném skleníku? Hádejte, co vám doporučím?

Kosatce (Iris) se vyskytují na místech rozličných, jednotlivé druhy si našly v přírodě svá stanoviště mokrá, ale i hodně suchá, některé z nich se objevují dokonce v polopouštích. Po celé severní polokouli jich roste zhruba 300 druhů, nespočetně je ale také jejich zahradních kultivarů, ať už velmi archaických, či naprosto moderních. Mnohé kvetou hned po sněhu, další v dubnu nebo až v červnu. Některé jsou maličké, jen několik centimetrů vysoké, jiné se vytahují hodně přes metr. Kosatce lahodí oku, přinášely však i užitek. Připravoval se z nich kosatcový olej, kořen se nakládal do octa i vína, léčily se jím mnohé neduhy. A ze sušeného kořene kosatce florentinského se vyráběly dokonce voňavky a pudr.

Zvláště chráněný druh kosatec sibiřský je pro CHKO Brdy typický. Ve velkých...

Zvláště chráněný druh kosatec sibiřský je pro CHKO Brdy typický. Ve velkých populacích se vyskytuje na dopadové ploše Brda (v nepřístupném vojenském cvičišti), na Hrachovišti a v okolí Padrťských rybníků.

Není divu, že kosatce zaujaly člověka už v dobách pradávných. Mohli bychom začít hned od Řeků, jejichž poselkyně bohů Iris prý doprovázela ženy na místo jejich věčného spánku – proto také staří Řekové vysazovali kosatce na hroby. Kosatcový květ se později stal dokonce symbolem francouzských králů, Ludvík VII. jej měl už ve 12. století na své zástavě při druhé křížové výpravě do Svaté země. Teď jste možná zbystřili, třeba jste v této souvislosti slyšeli spíše o Fleur de lys, tedy o královské lilii. Jenže ono je to trochu složitější: liliemi byly ve středověku zvány rostliny mnohé, navzájem i výrazně odlišné. Kromě skutečné lilie se jménem Lilium někdy označovaly též kosatce (Lilium silvestre, modré lilium), rovněž konvalinka byla vlastně Lilium convalium. Sbírala se také lilii zcela nepodobná tzv. liliová bylina, tedy Herba lilialis.

Trochu to připomíná prastaré zmatení koukolové – „koukolem“ bylo totiž kdysi všechno možné, co rostlo mezi obilím na poli, od travnatého jílku mámivého (Lolium temulentum) až po skutečný koukol polní (Agrostemma githago). Podobnou nepřesnost dodnes běžně používáme, když pojmem „plevel“ vůbec neoznačujeme jen onu jedinou bylinku, která se honosí i zcela oficiálně českým jménem plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum). Je dobré vědět, že slova koukol a lilie mohou být ve starších textech hodně matoucí, vůbec nemusejí patřit rostlinám, jimž tato jména dáváme dnes. A tak klidně můžeme při pohledu na nezaměnitelné uspořádání okvětních cípů francouzské královské lilie zvolat – tohle je přece kosatec!

Právě v těchto dnech začíná kvést na našich skalních stepích a kamenitých pahorcích kosatec nízký (Iris pumila). Nejhojnější je na jižní Moravě, na sever tu zasahuje až k Brnu a Prostějovu, vzácně se objevuje i v Čechách. Vyznačuje se pestrou škálou barev – najdete rostliny s květy modrými, nafialovělými, žlutými, ale i bělavými. V různých kultivarech se pěstuje jako skalnička rovněž v zahradách. Na přírodních lokalitách se k těmto půvabným rostlinám chovejme vždy ohleduplně, patří totiž k druhům silně ohroženým, a dokonce zákonem chráněným.

Autor: