Živelný rozvoj města v 19. století předznamenalo otevření slavné newyorské burzy na Wall Streetu. Erijský kanál spojil v roce 1825 New York s průmyslovým srdcem USA v oblasti Velkých jezer a učinil jej branou k vodám Atlantiku. Po následující desetiletí přístav polykal proud zejména evropských imigrantů.
Srůstání pěti městských obvodů, spojených na začátku roku 1898, zpečetilo o šest let později otevření newyorského metra. Stále bohatnoucí metropoli průmyslu a obchodu protkly mosty a hustá síť ulic, atmosféru dodaly veřejné parky a honosné muzejní budovy. Své brány otevřela Broadway, meka moderního divadla, do oblak se začaly vzpínat první mrakodrapy. Období prosperity rázně ukončil až černý pátek na newyorské burze v říjnu 1929. Z ekonomické recese se město načas vzpamatovalo až po druhé světové válce.
90. léta – zlatá éra města
Poválečný New York povýšil na světovou metropoli módy a moderního umění a své hlavní sídlo si jej zvolila i nově vzniklá Organizace spojených národů. Od 60. let však čelil nové krizi – v podobě ekonomického úpadku, rasových nepokojů a odlivu movitějšího, převážně bělošského obyvatelstva do předměstí.
Nový lesk přinesla městu až hospodářsky úspěšná 90. léta, provázená poklesem kriminality a rozvojem moderních technologií – především informatiky a nových médií. Do centra světového dění a všeobecné solidarity pak New York vynesly teroristické útoky na jeden z největších symbolů celých Spojených států – Světové obchodní centrum. Tragické 11. září 2001 si vyžádalo na tři tisíce obětí na životech.
Dnes je více než osmimilionový New York, pestrý kaleidoskop ras, národů a náboženství, s odstupem nejlidnatějším městem USA. Ročně do něj zavítá neuvěřitelných 44 milionů návštěvníků.
Ve městě operuje 26 linek metra a bezmála 13 tisíc typických žlutých taxíků. „Velké jablko“, jak se metropoli přezdívá, je také oblíbenou kulisou pro filmaře. Ročně se zde natočí přes 250 celovečerních snímků a více než stovka televizních show.
Srůstání pěti městských obvodů, spojených na začátku roku 1898, zpečetilo o šest let později otevření newyorského metra. Stále bohatnoucí metropoli průmyslu a obchodu protkly mosty a hustá síť ulic, atmosféru dodaly veřejné parky a honosné muzejní budovy. Své brány otevřela Broadway, meka moderního divadla, do oblak se začaly vzpínat první mrakodrapy. Období prosperity rázně ukončil až černý pátek na newyorské burze v říjnu 1929. Z ekonomické recese se město načas vzpamatovalo až po druhé světové válce.
90. léta – zlatá éra města
Poválečný New York povýšil na světovou metropoli módy a moderního umění a své hlavní sídlo si jej zvolila i nově vzniklá Organizace spojených národů. Od 60. let však čelil nové krizi – v podobě ekonomického úpadku, rasových nepokojů a odlivu movitějšího, převážně bělošského obyvatelstva do předměstí.
Nový lesk přinesla městu až hospodářsky úspěšná 90. léta, provázená poklesem kriminality a rozvojem moderních technologií – především informatiky a nových médií. Do centra světového dění a všeobecné solidarity pak New York vynesly teroristické útoky na jeden z největších symbolů celých Spojených států – Světové obchodní centrum. Tragické 11. září 2001 si vyžádalo na tři tisíce obětí na životech.
Dnes je více než osmimilionový New York, pestrý kaleidoskop ras, národů a náboženství, s odstupem nejlidnatějším městem USA. Ročně do něj zavítá neuvěřitelných 44 milionů návštěvníků.
Ve městě operuje 26 linek metra a bezmála 13 tisíc typických žlutých taxíků. „Velké jablko“, jak se metropoli přezdívá, je také oblíbenou kulisou pro filmaře. Ročně se zde natočí přes 250 celovečerních snímků a více než stovka televizních show.
