Čtvrtek 10. října 2024, svátek má Marina
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Po knihtisku druhý největší objev. Jak vznikla propiska?

Magazín

  6:23
Podle někoho je to po knihtisku druhý nejdůležitější vynález na poli slova, a přitom k dnešní téměř totální dominanci propisky vedla dlouhá cesta.

Propiska (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Evropané už nějaký ten pátek používali k psaní na papír plnicí pero, když si americký absolvent Harvardovy univerzity John Loud vysnil psací nástroj, který tolik nepouští inkoust a nezanechává kaňky. V roce 1888 si nechal patentovat pero s hrotem, do kterého byla zabudovaná kulička, na niž umístil nádobku s inkoustem.

Volant či světelné pero. Jak vypadali předchůdci počítačové myši?

Otáčením na sebe kulička vázala inkoust a přenášela jej na plochu při psaní. Jenže jeho vynález postrádal jemnost, kterou vyžaduje psaní na papír, a dal se využít pouze na drsnější materiály, jako je kůže nebo dřevo. Lidé proto zůstali věrni spolehlivým, i když stále špinícím plnicím perům – a Loudův patent vypršel.

To však neznamenalo, že by se ostatní vynálezci vzdali myšlenky na čistší pero. V následujících desetiletích se pokoušeli vymyslet funkční nástroj na Loudově principu. Podařilo se to až maďarskému novináři Lászlóovi Bíróovi, který využil dřívějšího nápadu s kuličkou v hrotu pera a zároveň svého poznatku – totiž že při tisku novin se používá barva, jež oproti inkoustu v plnicím peru rychle usychá a neroztírá se. Spolu se svým bratrem Györgyem, chemikem, vyvinul hustší a rychleji schnoucí inkoust, který držel nejen na papíře, ale také na látce či plastu.

Propiska

Svůj nápad si patentoval roku 1938 ve Velké Británii. Záhy musel kvůli svému židovskému původu utéct z Evropy a usadil se v Argentině, kde se pustil do výroby své propisky. I když se ještě potýkala s občasným únikem inkoustu, přilákala značnou pozornost a Bíró začal vydělávat na prodeji licencí. Přesto nebyl tím, kdo na propisce nejvíc vydělal. Tím byl zřejmě americký podnikatel Milton Reynolds, který na Bíróovo pero narazil při svých cestách a okopíroval ho. Provedl však tolik úprav, že nemusel platit za využití Maďarova patentu, a během jediného týdne v říjnu 1949 prodal desítky tisíc kusů. Ale i on po pár letech podnik zavřel.

Ve stejné době spustil výrobu nového modelu propisky francouzský podnikatel Marcel Bich, který si poctivě koupil licenci na Bíróův vynález a vylepšil jej tak, že se mu podařilo skoncovat s kaňkami jednou provždy. Jeho propisky se staly celosvětovým hitem, prodávaly se jich stovky milionů kusů a v obchodech je najdete dodnes. Tečka.

Autor: