„Tato stavba symbolizuje náboženskou a kulturní toleranci v našem městě,“ prohlásil při slavnostním aktu berlínský starosta Klaus Wowereit. K toleranci ve svém projevu nabádal také místopředseda spolkového parlamentu Wolfgang Thierse: „Vlastní náboženskou svobodu a svobodu názorů bráníme jen tehdy, když také bráníme náboženskou svobodu a svobodu názorů druhých,“ zdůraznil Thierse.
Zhruba tři stovky odpůrců stavby, kteří se shromáždili poblíž mešity k protestní demonstraci, měly však na celou záležitost evidentně jiný pohled. „Stop islamizaci Evropy“ a „Stop zneužívání náboženské svobody“ hlásaly nápisy na jejich transparentech. Akci nazvanou „Za demokracii a lidská práva“ zorganizovalo sdružení IPHAB (Interessengemeinschaft Pankow-Heinersdorfer Bürger). To iniciovalo také petici proti mešitě, kterou dosud podepsalo na 20 tisíc lidí.
Co kritikům mešity vadí? Hnutí Ahmadíja je podle nich sektou, která propaguje rasismus a diskriminaci. „Hnutí toleruje násilí na ženách,“ uvedl pro server Netzeitung ředitel IPHAB Joachim Swietlik. Příslušníci hnutí Ahmadíja to však rozhodně odmítají: „Žádný z našich členů nic takového netoleruje,“ tvrdí německý šéf tohoto hnutí Abdullah Uwe Wagishauser, který k islámu sám konvertoval před 32 lety.
Jsou to muslimové?
Hnutí Ahmadíja bylo založeno v Indii v roce 1889 a je považováno za reformní. Přesto, že jeho členové se považují za muslimy, část islámského světa je jako takové vůbec neuznává. V Německu se k tomuto náboženskému směru hlásí 30 až 35 tisíc osob. Většinou přišli z Pákistánu, kde je hnutí Ahmadíja potlačováno. Otevření berlínské mešity předcházely dva roky občanských protestů. Podle ministra vnitra spolkové země Berlín Ehrharta Körtinga však zastavení stavebních prací nepřicházelo v úvahu. Berlínská vláda se totiž řídila heslem: Svoboda náboženství má přednost.
V rozhovoru pro list Berliner Morgenpost navíc Körting zdůraznil potřebu transparentnosti: „Otevřené mešity jsou mi i s ohledem na integraci (muslimů) milejší než mešity, které bývají skryty někde na druhém zadním dvorku nějaké tovární budovy.“
Právě proměna, kterou německá společnost zažívá v souvislosti s integrací více než tří milionů muslimů, se ve sporu o stavbu berlínské mešity velmi odráží. Kvůli odlivu věřících je „zavíráno“ stále více křesťanských kostelů a v nových mešitách proto mnozí Němci vidí hrozbu. Neplatí to ovšem bez výjímky. Při čtvrteční demonstraci odpůrců berlínské mešity vyšla do ulic i stovka „protidemonstrantů“, aby mešitu naopak podpořila.
- 18. října 2008 11:27