20. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Urvi, co můžeš. Kdy škodí hromadné nájezdy do přírody?

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Lidí, kteří vyznávají zdravý životní styl a hledají lokální zdroje, valem přibývá. Spolu s tím nebývale roste zájem o sběr planých a volně rostoucích rostlin a plodů. Tyto aktivity samy o sobě přírodě neškodí, jestliže se ovšem nechováme jako barbaři

Pokud se v dobách minulých mluvilo o ničení porostů spojeném se sběrem rostlin nebo plodů, téměř vždy šlo o borůvky. Nyní se situace mění: nájezdy do lesů začínají brzy na jaře s medvědím česnekem, pokračují přes vylamování smrkových a borových výhonků, které se používají na výrobu sirupů, a jakmile se probudí příroda, začne se stáčet březová míza. 

Sezona pokračuje sběrem klasických lesních plodů, jako jsou borůvky, brusinky, lesní jahody, maliny a ostružiny, a končí šípky, kaštany, ořechy. To vše provázeno celonárodním houbařským šílenstvím. Stále populárnější je konzumovat jedlé plané rostliny a květy, trhat a sušit divoké léčivky. Víc než půl roku si z volné přírody bereme, co nám štědře a zdarma nabízí. Jak postupovat, abychom při sběru nenadělali víc škody než užitku?

Medvědí superstar


V posledních letech všechny sbírané rostliny svou popularitou válcuje nenápadná rostlina s poetickým názvem česnek medvědí. To potvrzuje i Dana Turoňová, botanička Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). „Ze zkušeností kolegů opravdu vyplývá, že jedním z nejvíc sbíraných druhů je v současné době česnek medvědí. Před revolucí mu věnovali pozornost leda botanici a bylinkáři, ale s přísunem informací o stavu životního prostředí se lidé začali víc zajímat o přírodní byliny i biopotraviny. Česnek medvědí nezůstal stranou zájmu, jeho léčivé účinky jsou nezpochybnitelné,“ konstatuje botanička.

Aromatická rostlina není chráněná, mohlo by se tedy zdát, že nic nestojí v cestě neomezenému sběru. Není to však tak jednoduché. „Česnek medvědí roste v listnatých a lužních lesích, dubohabřinách i bučinách - a jejich původní zbytky často leží v chráněných územích přírody. Tam už platí přísnější pravidla,“ upozorňuje Turoňová. 

Právě na sběr v chráněné lokalitě doplatila žena, kterou při namátkové kontrole v přírodní rezervaci Černovický hájek přistihli brněnští strážníci letos v březnu. Médii proběhla i zpráva o další sběračce, která měla při sobě šest pětadvacetilitrových pytlů napěchovaných listy medvědího česneku, přičemž právě plnila sedmý. Argument, že jde o zásoby pro vlastní potřebu, neobstál a strážníci předali případ do správního řízení. Následně se rozvířila diskuse o pravidlech šetrného sběru rostlin a plodů ve volné přírodě.

Kde je poptávka, roste i nabídka, kdo nemá čas jít si planou rostlinu nebo plody do pesta či ranního smoothie sám nasbírat, využije možnosti nákupu třeba na tržišti. Oblibu určitých druhů podporují též sociální sítě, kde se sběrači chlubí svými úlovky a sdílejí místa nálezu. Taková místa se pak mohou stát cílem skutečných nájezdů na oblíbené druhy. 

Právě aktivity neohleduplných sběračů byly jedním z důvodů, proč zmizely lokality s výskytem medvědího česneku z interaktivní mapy iniciativy Na ovoce. „Jeho obliba každým rokem roste - a s ní přibývá i lidí, kteří se vydají na jeho sběr. A bohužel se mezi naprostou většinou ohleduplných sběračů najdou kvůli módnosti medvědího česneku i tací, kteří ho sklízejí po trsech - nejen pro svou potřebu a bez ohledu na to, jestli se na tom místě objeví i příští rok. Což je proti úmyslu zodpovědně využívat přírodní bohatství a společně o něj pečovat, se kterým jsme sběračskou mapu zakládali. Česnek medvědí je bylina náchylná k poškození - a podle toho je třeba se k ní chovat. S větší oblibou mapy se také objevili uživatelé, kteří se snaží přidávat záznamy na místa, kde je sběr bylin zakázaný,“ uvádí ve svém prohlášení tým sdružení Na ovoce. Problematické je nejen vytrhávání cibulek, ale i trhání květů, rostlina se pak nemůže množit semeny.

Iniciativa Na ovoce vznikla jako platforma pro ty, kdo chtějí využívat přírodního bohatství v podobě volně rostoucích ovocných dřevin a bylin a na svých stránkách nabízí mimo jiné aktuální mapu jejich výskytu. Snahou iniciativy je zároveň přispívat k udržitelnosti zmapovaných míst, zakládat místa nová, a přispívat tím k nárůstu biodiverzity v kulturní krajině. Nedílnou součástí webu Na ovoce je podrobně zpracovaný kodex sběrače, který důležitá pravidla šetrného sběru v přírodě přehledně shrnuje.

Sbírat šetrně


Šetrný sběr rostlin a jejich částí by měl být samozřejmostí. Konkrétní množstevní omezení neplatí, je ale třeba se řídit zákonem o ochraně přírody a krajiny. Tam se v části o obecné ochraně rostlin a živočichů mimo jiné říká, že všechny druhy rostlin jsou chráněny před zničením, poškozováním či sběrem, který by mohl vést k zániku populace druhů či zničení ekosystému, jehož jsou součástí. U zvláště chráněných rostlin je sběr zakázán bez ohledu na lokalitu. Informaci o tom, zda je konkrétní rostlina chráněná vyhláškou, najdeme třeba na webových stránkách AOPK ČR či na stránkách Botany.cz.

Jiná situace panuje v přírodních rezervacích, kde je povolen pouze sběr lesních plodů pro vlastní potřebu (tj. zejména malin, borůvek a jahod), může ale být v bližších ochranných podmínkách jednotlivých rezervací omezený. Sběrač je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka lesa. V národních parcích je navíc nutné respektovat omezení pohybu, v klidových územích se nelze pohybovat mimo vyhrazené trasy - na určitá území tedy není možné ani vstupovat, natož tam cokoliv sbírat. Za neoprávněný sběr rostlin na maloplošném, zvláště chráněném území může být sbírajícímu uložena pokuta až ve výši 100 tisíc korun.

Pouštět stromům žilou

Problematický je sběr březové mízy, která se v posledních letech těší značné popularitě a je považována za skvělý detoxikační nápoj. Je k němu potřeba povolení vlastníka lesa či stromů a i ti, kdo stáčejí mízu legálně, musejí být velmi opatrní a „pouštět stromům žilou“ s rozumem. 

V případě masivního odčerpávání mízy totiž bříza může uhynout. Některé zdroje uvádějí, že bez následků lze stočit jen pět procent, jiné mluví maximálně o dvaceti procentech mízy. Dokáže to ale laik odhadnout? Mimochodem, břízy jsou při sběru poškozovány i tím, že se do jejich kmenů vrtá, což může vést k infekci. Rady na webech propagujících alternativní životní styl, že je třeba se stromu před stáčením zeptat a po skončení jej vřele obejmout, zdravotní kondici dřevin nijak zvlášť nepomohou. Možná tak svědomí sběračů.

Zajímavé je, že borůvkové sběračské šílenství opadlo v Krkonošském národním parku. Rok co rok zde kvůli „profesionálním sběračům“ platila omezení pro vstup do některých oblastí hor. Letošní sezona byla už druhá v pořadí, kdy zákaz nebylo nutné přijímat. „Počet přestupků se blížil nule, opatření už není potřeba. Lidé, kteří borůvky chtějí sbírat, si za ty roky našli místa, kde je to legální. Pominuly i nájezdy sběračů borůvek z Polska,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. 

Dalším důvodem může být rostoucí obliba pěstování kanadských borůvek – sice jsou chuťově odlišné, ale v zahradách se jim daří a mívají velké výnosy. Jen pro ilustraci: podle agentury ČTK bylo v roce 2007 zahájeno v souvislosti se sběrem borůvek v zakázaných lokalitách Krkonoš přes 90 správních řízení, předloni už jen čtyři.

Nešetrný přístup ke krajině ale nemusí vždy znamenat „jen“ ničení konkrétních porostů. Spolu s velkou návštěvností lokalit dochází i k dalším negativním jevům – lidé po sobě v krajině zanechávají odpadky, problémem jsou hlavně PET lahve a různé igelity.

Autem na svůj flek

„Neevidujeme žádné výrazné prohřešky při samotném sběru lesních plodů,“ uvádí Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky. „S čím se ale setkáváme často – a řešíme to i s policií –, jsou neoprávněné vjezdy a parkování na lesních cestách,“ vysvětluje mluvčí Lesů ČR. 

Podobnou zkušenost má vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla: „Na Křivoklátsku máme zkušenost s houbaři, kdy sice nedochází k nešetrnému sběru, ale k odhazování odpadků po lesích, protiprávnímu parkování motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace či nadměrnému hluku a plašení volně žijících živočichů. Naštěstí houbařská sezona je poměrně krátká, řádově pár týdnů v roce,“ konstatuje Petr Hůla.

Stejné problémy řeší Vojenské lesy a statky ČR – i zde je hlavním kamenem úrazu doprava. „Nerespektování dopravních pravidel v přírodních lokalitách je fatálním problémem. Zatímco běžní turisté využívají často hromadnou dopravu a v případě osobní dopravy většinou automobily zanechávají na určených odstavných parkovištích, sběrači plodů, především houbaři, se snaží zaparkovat co nejblíž svým ‚flekům‘. Například v Brdech jde podle našich zkušeností v sezoně drtivá většina porušení zákazu vjezdu do chráněné krajinné oblasti na vrub houbařů,“ konstatuje mluvčí Jan Sotona.

Poukazuje i na další nebezpečí, jež například právě v Brdech hrozí sběračům pohybujícím se mimo značené cesty: „Vojenské lesy a statky spravují lokality, které jsou stále aktivními či bývalými armádními cvičišti. Na řadě míst, především na bývalých dopadových plochách střelnic, tak stále platí zákaz vstupu z důvodu možného výskytu nevybuchlé munice. Je až neuvěřitelné, jakému nebezpečí je celá řada lidí schopna vystavit sebe – ale často například i své děti – kvůli borůvkové bublanině nebo smaženici z křemenáčů.“

Paradox hrušky u cesty

Již zmiňovaná iniciativa Na ovoce se snaží o záchranu a využití ovocných stromů, které nacházíme na mnoha místech naší krajiny. Bývají to dřeviny, o které již nikdo nepečuje a jejich plody nikdo nesklízí. Může jít o stromořadí podél venkovských cest, zarostlé sady, ale také polozapomenuté ovocné stromy ve velkých městech. Právě díky aktivitám sdružení Na ovoce a jemu podobných se tato problematika dostává do širšího povědomí a ovoce z volné krajiny opět nachází své využití: lidé je po letech nevšímavosti zase sklízejí a sbírají například na marmelády, sušení či pálení.

„Z ovocných dřevin jsou asi nejhojněji navštěvovaným ovocným stromem myrobalány (lidově mirabelka nebo špendlík), občas chodí lidé na třešně. Mnohem méně lidí češe jablka a hrušky, byť těch je v krajině obrovské množství. Méně známé druhy bývají spíš nepovšimnuty z neznalosti. Málokdo ví, jak vypadá oskeruše nebo dřín, takže si na nich pochutnává spíš hmyz a ptáci,“ říká Dominik Grohmann, konzultant a lektor se specializací na extenzivní ovocnářství, který vystupuje pod přezdívkou Potulný sadař.

S ničením ovocných dřevin při sběru plodů se příliš nesetkává, stromy dle jeho zkušeností poškozují spíš ti, jimž o ovoce vůbec nejde. Nejčastěji jde o zlámání nově vysazených stromků, případně o ořezání starých exemplářů neodborným způsobem. „V zásadě jsou tři typy lidí,“ popisuje Grohmann, „v první řadě se obrovská část společnosti bojí si cokoliv utrhnout. Často mají strach z toho, že plody u silnic jsou nějak kontaminované, což je velký mýtus: stačí je opláchnout vodou a pak jsou rozhodně zdravější než plody ze supermarketu.“ 

Zároveň má ale podle něj spousta lidí silnou tendenci ctít osobní vlastnictví, takže byť tisíce tun ovoce každý rok shnije ve škarpách, jdou raději do supermarketu, protože se bojí očesávat „cizí“ stromy. Přitom většinu z nich vlastní stát, takže jsou každého z nás. A pak existuje skupina lidí, kteří pálí pálenku, přičemž některým z nich je dost jedno, odkud ovoce na ni pochází, takže ho sbírají v krajině ve velkém množství především do sudů. Část těchto lidí je schopna i ovocným stromům ublížit nešetrným sběrem, ale to se děje minimálně.

Dary přírody

Nejmenší skupinu pak tvoří lidé, kteří si jdou do krajiny natrhat ovoce s košíkem v ruce. „To jsou ti, kteří si chodí pro ,dary krajiny‘ a chovají se šetrně jak ke stromům, tak k okolní přírodě,“ připomíná Potulný sadař Dominik Grohmann. „Takových lidí je zatím málo, tady tak vidím obrovský prostor pro zlepšení,“ dodává.

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!