Za zvýšený výskyt kůrovce může podle lesníků sucho a tropické teploty, které se opakují několik let po sobě.
Modřanská rokle patří v Praze mezi oblasti, kde se smrk vyskytuje nejčetněji. Podle Fišerové tvoří čtvrtinu lesního porostu. Zalesnění lokality se uskutečnilo v první polovině 20. století, a to převážně nevhodnými dřevinami, jakými jsou kromě smrku borovice a akát.
„Na celém území Prahy, tam, kde se vyskytuje smrk, je všude evidováno nějaké napadení kůrovcem - například v Kunratickém lese, Klánovickém lese a dalších místech. V druhovém složení porostů na území Prahy převažují více listnaté druhy, smrk tvoří jen zhruba šest procent, proto tam, kde nejsou souvislé smrkové porosty, se často jedná o malá ložiska či jednotlivé stromy,“ uvedla Fišerová.
Pražské lesy se ale potýkají také s lýkožroutem modřínovým, zejména v Ďáblickém háji. Lesníci kvůli tomu podle Fišerové letos vytěžili 429 metrů krychlových modřínového dřeva.
Čerstvě pokácené stromy slouží jako lapáky škůdců. „Po náletu se z porostu odváží a likvidují,“ doplnila Fišerová. Vedle toho lesníci používají feromonové lapače.
Kůrovcovou kalamitu řeší lesníci v České republice několik let. Podle odborníků je nynější situace nejhorší v historii českého lesnictví. Dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Letos v prvním pololetí jenom státní podnik Lesy ČR, který se stará zhruba o polovinu lesů v republice, zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových.
