Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se v letech 1970 až 2016 zmenšily v průměru o 68 procent, uvádí zpráva, která celosvětově sledovala 20 811 populací a 4 392 druhů zvířat. Přičemž trend nezpomaluje.
Mezi nejvíce zasažené druhy patří sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné v Konžské demokratické republice nebo papoušek šedý v Ghaně.
Oči jako vstupní brána viru do těla. Příznakem nákazy covidem může být podle nové studie i zánět spojivek |
„Hlavním důvodem tohoto dramatického úbytku je odlesňování a v širším smyslu úbytek přirozeného prostředí, způsobený tím, jak produkujeme a konzumujeme jídlo,“ přiblížila Fran Priceová, která ve WWF vede oddělení zabývající se stavem lesů. Konkrétně ukázala na komerční zemědělství v tropických a subtropických oblastech, včetně produkce palmového oleje, sóji a hovězího masa.
Tropické lesy v loňském roce mizely závratnou rychlostí. Každých šest sekund zmizel les o rozloze jednoho fotbalového hřiště, píše zpravodajská a informační společnost Thomson Reuters Foundation s tím, že jejich ochrana je považována za klíčovou v boji s klimatickými změnami a to díky tomu, že pohlcují oxid uhličitý.
Ochrana existujících a obnova poškozených lesů podle ekologů pomůže snížit riziko záplav, zpomalit globální oteplování a ochránit biodiverzitu.
Vědci se domnívají, že rozsáhlé mýcení lesů je také hlavním faktorem v šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka.
„S odlesňováním a zvýšenou interakcí mezi volně žijícími zvířaty, domácími zvířaty a člověkem se zvyšuje šance rozšíření zoonotických nemocí jako je ebola nebo covid-19,“ doplnila Priceová s tím, že lesy v tomto ohledu fungují jako přirozená hradba.
Otevření škol pandemii nevyhrotí, školáci nejsou tahounem infekce, uvádí studie |
„Ničíme náš svět, jediné místo, které nazýváme domovem. Riskujeme naše zdraví, bezpečnost a přežití zde na Zemi. A teď nám příroda posílá zoufalé SOS. Přičemž čas utíká,“ řekla BBC výkonná ředitelka Tanya Steeleová.
